Keira Knightleyová je Greta, ex-přítelkyně rockové hvězdy, která chce po bolestném rozchodu vypadnout z města zpátky domů a je kamarádem donucena zabrnkat a zazpívat v nějakém malém nočním klubu jednu z písniček, kterou složila. Uslyší ji Steve a dojde k názoru, že tahle holka bude jeho jízdenka zpět do velkého světa.

Love Song film je trochu podobnou hudební pohádkou, jako byl před lety film Once (od stejného režiséra a scenáristy Johna Carneyho).

Love Song se mi líbí o něco víc, protože je odlehčenější a vtipnější. Vlastně mě až překvapilo, jak moc se mi líbil, přestože je o typech lidí (bohémští umělci) a typu hudby (nu emo existentional folk, nebo co to je), které většinou nesnáším.

Zápletka není nic světoborného a pokud trochu něco víte o tom, jak se dělá a distribuuje hudba, bude vám leckterá scéna připadat značně absurdní (například když chudý street-keyboardista napochoduje do metra se synťákem Nord za bratru 80,000 Kč). Ale s tím nemám problém - protože celý film je laděn trošku do pohádkova (a ten synťák asi použili, protože je pěkně červený) - doufám, že záměrně.

Snad úplně všechny role jsou skvěle obsazené a herci těm šablonovitým postavám dávají až nečekanou spontánnost, sympatičnost a lidskost. Včetně hudebníků-neherců jako Adam Levine nebo CeeLo Green (u kterých opět musím zdůraznit, že to nejsou lidi, které bych nějak adoroval, v případě Levinea spíše naopak).

Takže vlastně fajnová jednohubka, profesionálně vysoustružená, ale přitom vzbuzující dojem, že to byla nějaká improvizace na koleně.

P.S: Znovu zdůrazňuji, že takto pozitivně o filmu píšu přesto, že hudební styl, o který v něm jde, nesnáším, a žádnou z těch písniček bych znovu neposlouchal. Není těžké představit si, jak skvělý by mi film připadal, kdyby byl např. o SynthPop scéně v Londýně 80. let.

P.P.S: Český název filmu je "Love Song", přičemž původní anglický název by měl být "Begin Again", ale kopie na novinářské projekci (tzn. tatáž, která by měla jít v našich kinech) nesla název "Can a Song Save Your Life?".