Steven Spielberg je po zásluze považován za významného hollywoodského režiséra a snímkem Lincoln se po delší pauze vrací s dílem, které nebude zapomenuto. Ne proto, že film pojednává o historicky nedůležitějším kroku Lincolnovy éry, zrušení otroctví, ale pro naprosto dokonalý cit pro vykreslení jednotlivých postav, pro divadelnicky vizuální kameru a také pro samotný příběh. Právě proto je Lincoln dílem výjimečným. Ano, mladší publikum bude jaksi vyjeveně koukat. Hlavní hrdina nenosí automatický samostříl a nevraždí po nocích upíry. Film to není vůbec akční. Přesto je napínavý od prvního okamžiku až do úplného konce.
Pohled do nitra americké demokracie
Takovým snímkům se říkávalo politická konverzační dramata. Mluví se, střídají expozice a hlavně, díky vynikajícímu obsazení, je divák vtažen do děje a s napětím sleduje zákulisí příběhu, který známe jen z učebnic historie. Kritici vyčítají Spielbergovi, že stárne, že jeho nový film postrádá tempo a že si jako téma vybral naprosto nevhodnou látku. Ale no jistě, pokud na to budeme nahlížet pohledem malého českého kritika, který hledá umění v domácí tvorbě a není schopen pochopit, proč se současní američtí tvůrci obracejí čelem ke své historii, pak je to asi akceptovatelný názor. Spielberg natočil dramatický příběh muže, který chce změnit ústavu USA, který se chce zastavit občanskou válku a jehož vnitřní běsi pronikají skrz celou jeho osobnost. Lincoln je snímkem, kde se vedou výborně napsané dialogy, kde herci podávají naprosto strhující výkony a kde je po právu i místo pro sentiment a dojetí. Spielberg jako by po několika ne zrovna dobrých filmem nabral znovu tu správnou energii a natočil mistrovské dílo. Daniel Day-Lewis je jedním z nejlepších herců současnosti a své role si pečlivě vybírá. V jeho podání je Abraham Lincoln jen obyčejným a zdánlivě poddajným člověkem. Jde však za svým cílem a v okamžiku, kdy jeho přátelé a kolegové mají pochybnosti o jeho zarputilosti, praští silně do stolu a dokáže prosadit svůj názor. Film ukazuje zákulisní vyjednávání o shánění potřebných hlasů k prosazení dodatku o zrušení otroctví a celkem otevřeně říká, že lobbing byl běžnou věcí již v devatenáctém století a že bez silného nátlaku na Demokraty, by vlastně nikdy neprošel. Možná že tato otevřenost některým vadí. Upřímně si přiznat, že takto prostě demokracie funguje.
Dokonalý film, dokonalý příběh
Spielberg nenatočil snímek adorující muže, kterého dnes známe jen z obrazů, ale dokázal dát do kupy naprosto strhující a napínavý příběh, kde i přes dlouhé rozhovory mezi hlavními protagonisty postavil jako středobod všehomíra jedno datum a číslo. Tím rozhodujícím datem je den, kdy se koná hlasování a číslem pak počet chybějících hlasů. Účel světí prostředky a pro dobré cíle to platí dvojnásob. Kdo v sobě dříme rasistické sklony a lituje zrušení otroctví, nechť svůj názor má. Ale nemůže popřít, že sleduje výjimečné drama, kde si tvůrci dokázali pohrát nejen se scénářem, ale nabídli divákovi naprosto jedinečnou kameru a vizuálně dokonalý zážitek. Dnes se tempo filmu měří podle rychlosti střihu a trikovými efekty. Je naprosto fascinující sledovat, že snímek natočený „hezky pěkně po staru“ dokáže s divákem v křesle stejné divy. Když se po úspěšném hlasování vrátí šéf republikánů Thaddeus Stevens (Tommy Lee Jones) domů ke své černošské hospodyni Lydii Hamilton Smith, s níž sdílí i lože a přinese jí ukázat dokument právě odhlasovaného dodatku, neubrání se divák dojetí. A Spielberg onu scénu rozstřelí v daný moment dokonalým projevem představitele slavného republikána. To když řekne své milé, že jí ukazuje dokument, který prošel díky nezlomné vůli a korupci. Lincoln je filmem pro ty, kteří se zajímají o dějiny Spojených států, o tom není žádná. Na druhou stranu to je i dílo, které má oprávněné ambice získat Oscary. A nutno říci, že jak režisér, tak titulní herec by si jej zasloužili.
Hodnocení: 90%