Asi bych měl především ty heterosexuálnější z vás upozornit, že pianista Liberace skutečně žil, stejně jako jeho boy lover Scott Thorson a většina ostatních postav v tomto filmu Stevena Soderbergha.
Zde je skutečný Liberace a ve 3:14 mu otvírá dveře skutečný Scott Thorson:
Už od první scény v baru, kde na stěnách visí obrazy mého oblíbeného malíře, mi bylo jasné, že tohle bude výjimečný film.
Ale bez legrace:
Tenhle film, natočený pro HBO (protože by se nikdo v USA neopovážil něco takového promítat v normální kinodistribuci), patří k nejlepším, jaké jsem v posledních měsících viděl. A rozhodně to není jen tím, že v něm vidíme Jasona Bournea souložit s Gordonem Gekkem (full frontaly bohužel nejsou, ale explicitní je to dost).
Musím začít od scénáře Richarda LaGraveneseho, který vskutku geniálně pracuje s filmovou zkratkou a velmi jasně nám vysvětlí zásadní události ze soužití Thorsona a Liberaceho. Přihodila se jim spousta opravdu velmi bizarních epizodek (včetně toho, že Liberace chtěl Thorsona adoptovat!), ale film celou dobu velmi hladce odsýpá a nepůsobí ani přeplácaně, ani nudně. Například ke ztvárnění cesty letadlem tam a zpátky postačí tvůrcům párvteřinová montáž záběrů na rozostřený modýlek letadla - a funguje to.
A kromě toho je film (především ve své první polovině) velmi vtipný. Pomocný úderných zkratek LaGravenese a Soderbergh načrtnou zmatky ve Scottově duši (například když se nečekaně probudí s penisem v Liberaceho ústech), ale díky střihu, hudbě a patřičným gestům obou protagonistů to působí roztomile a odlehčeně, jako nějaká opravdu dobrá a inteligentní komedie. Ano, film o prznění malého chlapce pedofilem. Roztomile a odlehčeně. Ano. (Možná i proto, že Damon rozhodně nevypadá tak mladě.) V hlubších rovinách děje je zajímavé to, že film poukazuje na dobré i zlé u obou hlavních postav a rozhodně nějakým prvoplánovitýmm způsobem nenadržuje jedné z nich.
zdroj:
tisková zpráva
Film pochopitelně stojí a padá na výkonech Douglase a Damona, které naprosto bezchybně balancují mezi humorem a dramatem, a často předvádějí obojí současně. Z dalších rolí stojí za povšimnutí především umělohmotný Rob Lowe, utlumený Dan Aykroyd a Burke z Vetřelců (jestlipak ho poznáte?).
Film má také úžasný soundtrack, poskládaný z různých originálních klavírních adaptací, jejichž autorem je superslavný Marvin Hamlisch, který získával Oscary už před 40 lety a zemřel loni, před dokončením filmu (a nikoliv na AIDS, ačkoliv byl gay). Douglas při klavírních performancích mlátí do kláves překvapivě realisticky (nebo je to trik?), jen klavírní pedál si zřejmě plete s plynem v autě...
Nejsem si úplně jist, jestli je nejlepší film Sodeberghovy kariéry Liberace! nebo Traffic (protože už si Traffic moc nepamatuji). Ale pokud Soderbergh opravdu hodlá uzavřít svou kariéru tímto dílem (čímž vyhrožuje), je to ten nejlepší způsob, jak se zapsat do filmových análů.
Hodnocení: 90 %
