Jediná ruční kamera, reálné interiéry, žádné přisvicování, žádné obrazové dotáčky. Jenom několik zvukových a jeden hudební vstup o šířce jednoho vrznutí houslí. Dardennovi lpí na obyčejnosti, nechají vás mnohokrát sledovat Rosettiny stereotypní činnosti (přezouvání, chůze stejnou cestou...). Něco jako příběh ale filmu ukrutně chybí, stejně jako nějaký smysl pro humor. Mám pocit, že sledovat web-cam u někoho doma je zábavnější. Rozhodně víc vzrušující. Rosetta v sobě nese jistou skrvnu beznaděje, ale existuje stopadesát činností, které během těch 90ti minut můžete vykonat a cítit daleko větší beznaděj, radost, potěšení a všechny pocity, kvůli kterým do kina obvykle jdete. Potom jsem se narval celaskonem 250 a acylpyrinem, ty karlovarské deště do mě zasely chřipku. Hluboko. Anebo ne.
Z čistě perverzních důvodů jsem potom nahodil svoje oči na plátno Početí mého mladšího bratra Vladímíra Drhy. Tenhle film se celý odehrává v jednom domě, takže dostanete pocit, že sledujete sitcom. Nic proti tomu. Film je fiktivně autobiografickou záležitostí samého režiséra. Celkem vtipně se mu podařilo skloubit vypravěče jako malého kluka a toho samého jako pána v letech. Drha tu nakousává motiv relativity paměti- jako malý kluk věci vidí trochu jinak, než jak si je pak pamatuje. Z takovéhleho semínka by mohlo vzniknout hustě lynchovské psycho, ale asi ne u nás... Drha se zbytečně drží při zdi a na takovém tom malém "našem" písečku. Proč proboha? Proč nejdete až na hranice vlastních sil? Pak byste mě nejspíš upoutal. Takhle jsem trpěl nad zbytečností a nikam nevedoucí zápletkou kolem svatby rodiny v prvním patře a milostným vzplanutím mezi vypravěčovou matkou a ženichem. Jiří Bartoška svým uměním přesto umožňuje film odsledovat.
Oficiální zahájení se odehrálo, vzhledem ke klaunskému mega-tématu letošního ročníku příznačně- v cirkusovém stanu. Promítali se Felliniho Klauni. Projekce to ale byla spíš symbolická, protože ve stanu bylo hodně světla a promítačka byla jenom jedna, takže se každých dvacet minut musel měnit pás a taks e rozsvěcelo a lidmi probíhal týpek (anebo typka?) s plechovkovým pivem na prodej. Akce skončila o několik hodin a metrů dál, na zahrádce La Provence a z toho si moc nepamatuju. Sorry.
