Leviatan- recenze nového ruského filmu

21. 11. 2014 21:41 - Recenze | Autor: František Fuka

Leviatan- recenze nového ruského filmu Zdroj: Archiv

Sever Ruska, současnost. Nikolaj žije s manželkou a dospívajícím synem na sychravém pobřeží sychravého moře, vedle trosek lodí a koster velryb.

Jeho dům byl "vyvlastněn" městem a on se musí odstěhovat, přičemž dostane jen směšnou finanční náhradu. Má v tom prsty zdejší otylý starosta, totální (post)komunistická svině, který si chce místo Nikolajova domu postavit vlastní vilu.

Nikolaj to tak nenechá a pozve si z Moskvy mladšího kamaráda, advokáta Dmitrije, který jednak zná právní kličky a jednak má na starostu kompromitující materiály. Nikolaj ale netuší, že Dmitrij má pletky s jeho ženou.

Leviathan Zdroj: Archiv

Leviatan je film o boji jedince s kolosem a jeho naprosté bezmoci, a to na vícero úrovních. "Kolos" je v tomto filmu státní moc, novodobá mafie, byrokracie, iracionální cit, i životní osud jako celek. Kdyby nám to náhodou nedošlo, je to patrné i z názvu filmu a ze záběrů na velrybí kostry.


Většina kladných postav filmu má v jistých okamžicích jistý záblesk naděje, že "bude líp", ale vše přijde nakonec vniveč a všichni jsou semleti systémem / osudem...

Leviatan se může pochlubit úžasně napsanými dialogy a úžasnými hereckými výkony úplně všech. Téměř každá dialogová scéna je skvěle působivá a bezchybně načrtává psychická rozpoložení zúčastněných, aniž by všichni museli na plnou hubu říkat, co cítí.

Kromě toho má film většinou velmi působivou kameru, kdy na nás z plátna doslova vane severská nevlídnost a sychravost, zrcadlící se také ve vztazích lidí, atd. atd., znáte to...

To je všechno bezva, ale - bohužel - Leviatan na mě také působil jako značný kalkul, který vznikl proto, aby dostával ceny na mezinárodních festivalech za to, jak kritizuje současné "tradiční Rusko" a říká, že církev a Putin jsou zlo, aniž by to bylo oficiálně napadnutelné (tzn. neříká to doslova, ale má to z filmu mezi řádky vyplynout).

Extrémní stopáž (140 minut!) je úplně zbytečná, obzvlášť když je tempo filmu s přibývajícími minutami (po pár zajímavých zvratech) pomalejší a pomalejší, a současně předvídatelnější a předvídatelnější...

Některé scény postrádají onu krásnou údernost: především několik dlouhých a zcela plytkých rozhovorů starosty s pravoslavným knězem, popem, nebo kdo to byl, a pak také dlouhé, pomalé, bezdějové záběry ke konci filmu (kdy cca čtvrtina běžných platících diváků usnula / odešla). V jiných scénách naopak (záměrně?) chybí motivace / vysvětlení zásadního zvratu, zřejmě abychom si je mohli vykládat vícevýznamově. Konkrétně (drobné spoilery): 1) Jaké informace odkud starosta získal, že se najednou změnila situace a on se odvážil ublížit advokátovi, ze kterého měl předtím nahnáno? 2) Došlo tedy nakonec k vraždě (a kdo byl pachatelem?), nebo bylo obvinění zcela smyšlené?

Dost se také v souvislosti s filmem mluví o hypnotické hudbě Philipa Glasse, což naprosto nechápu, protože ve filmu jsou jí (kromě titulků) asi dvě minuty celkem! Jinak je film zcela bez instrumentálního soundtracku, což opět ztěžuje jeho přežití (aspoň v mém případě).

Většina problémů, které s Leviatanem mám, pramení z jeho monstrózní délky. Kdyby byl o hodinu kratší, patřil by pravděpodobně k tomu absolutně nejlepšímu, co jsem letos viděl.

A původní americká verze také nebyla úplně špatná:

Hodnocení: 70 %

Zdroje: FFFILM

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Sony už poněkolikáté odkládá Uncharted a pořád nemá režiséra

Sony už poněkolikáté odkládá Uncharted a pořád nemá režiséra

27. 1. 2020 | Novinky | Adam Homola

Sony pořád žije v domnění, že by se Uncharted mohlo začít natáčet v dohledné době a že se té premiéry třeba i jednou dožijeme.
Disney začíná připravovat Captain Marvel 2, premiéru by chtěl stihnout do dvou let

Disney začíná připravovat Captain Marvel 2, premiéru by chtěl stihnout do dvou let

24. 1. 2020 | Novinky | Adam Homola

Captain Marvel loni nikomu zrak nevytřel, díru do světa neudělal a stejně utržil víc jak miliardu dolarů jen z kin. První ženský film od Marvelu dostane již brzy pokračování a horší to snad nebude.
Recenze: Králíček Jojo – dětství mezi nacisty

Recenze: Králíček Jojo – dětství mezi nacisty

23. 1. 2020 | Recenze | Matěj Svoboda

Režisér Taika Waititi si už stihl vydobýt ve filmovém světě zajímavé postavení. Originální a vizuálně hodně nápaditý režisér si nejdřív točil na Novém Zélandu svoje malé, trošku divné, ale hodně zábavné filmy, pak ovšem dostal nabídku na třetího Thora.
Recenze: Dolittle – Robert Downey Jr. a spousta zvířátek

Recenze: Dolittle – Robert Downey Jr. a spousta zvířátek

22. 1. 2020 | Recenze | Matěj Svoboda

Robert Downey Jr. to vloni zabalil jako Iron Man, a i když se šeptá, že jeho Tonyho Starka možná uvidíme v Black Widow, comicsové brnění už prakticky pověsil na hřebík.