Záplava akce, velkorysá výprava, ambiciózní efekty a ohromný divácký i kritický aplaus rámují komedii Kung-fu mela (Gong fu) scénáristy, režiséra a herce Stephena Chowa.
Kung-fu mela se odehrává ve 40. letech 20. století v čínské Šanghaji. Sing (Stephen Chow) dostal v dětství na zadek. V dospělosti by se chtěl podobné zkušenosti vyhnout a myslí si, že nejlepší bude stát se zlosynem. Připlete se do sporu mezi obyvateli chudého předměstí a drsným sekyrkovým gangem, které vede bratr Sum (Kwok Kuen Chan s výrazem chicagského mafiána). Právě u „sekyrek“ vidí Sing svojí budoucnost. Snaží se seč může, aby se stal jejich členem. Sumovi to vyhovuje, protože otrhanci z předměstí vládnou nečekanými schopnostmi a hodí se každá ruka, která by udržela sekyrku.
Z Kung-fu mely tryská energie jako z přezrálého pomeranče, parodie na westerny i jiné žánry se proplétá s uctivýmý odkazy k milníkům filmového kung-fu. Chow, jenž v roce 2001 zaujal svět komedií Shaolin fotbal (Siu lam juk kau), je jeho velkým fanouškem a Kung-fu melu bere jako příležitost ke shrnutí různých stylů tohoto bojového umění: od 70. let a uctívaného Bruce Lee přes Jackieho Chana až k dnešnímu postmatrixovskému wire-fu. Choreografii bojových scén ostatně dělal Woo-ping Yuen (Matrix, Kill Bill, Tygr a drak (Wo hu cang long)). Varietní zpracování boje, bohaté kostýmy a výrazné kulisy dělají z Kung-fu mely pastvu pro oči.
Režisér má výbušnou představivost: pekelný arcilotr The Beast (Siu Lung Leung), toho času na nuceném odpočinku ve cvokhausu, dokáže mezi prsty zastavovat kulky a chlévu lůzy vládne matróna (Qiu Yuen) se „lvím řevem“, který vás odfoukne mimo dostřel. Důležitost zvuku zdůrazňuje duo obávaných zabijáků, kteří své oběti k smrti rozechvívají hudbou. Chow to zobrazuje tak, ze z nástroje létají poloviditelné meče.
Vizualizovat zvuk je dnes vůbec docela populární sport. V žánru bojových umění nelze nevzpomenout na hluchou Mei a její scény v Klanu létajícíh dýk (Shi mian mai fu). Na druhém konci spektra se kření výborná komedie a zároveň asi nejlepší současný rave-film It’s All Gone Pete Tong Michaela Dowseho o hluchém DJovi Frankiem Wildeovi. Chow se však u zvuku nezastavil a v povedeném finálním souboji Kung-fu mely je schopen zobrazit ještě mnohem abstraktnější prvek.
Přes všechen audiovizuální kolotoč jsem však měl z Kung-fu mely pocit, že režisér touží po přízni obecenstva hodně okatě a jeho filmové řeči v Kung-fu mele chybí na můj vkus rafinovanost. Hrdinové ze svých superprostých motivací unikají křečovitostí, která příběhu nijak nepřidá na významu ani na emocích. Bojovým scénám přes všechnu záměrnou přehnanost až na výjimky chybí moment překvapení, zvratu, nebo zkratkovitého nadhledu. Kung-fu mela by mohla být povedená bezstarostná podívaná, kdyby Chow dokázal dotáhnout její komiksovost, kdyby jí zbavil zbytků romantického příběhu a hrdinova klopotného vývoje.