Nikdo ani v nejmenším nepochybuje o tom, že Forest Whitaker patří k nejtalentovanějším americkým hercům současnosti. A pravdou také je, že svým přirozeným umem dokáže vytáhnout i průměrný snímek do téměř závratných výšin. V případě Komorníka je to asi takhle. Režisér Lee Daniels, který má za sebou třeba ukázkové drama Precious, se rozhodl tentokrát vstoupit do vod moderních dějin USA, které pojal jako příběh muže, který sloužil několik dlouhých let v Bílém domě jako komorník. Cecil Gaines (Whitaker) sloužil sedmi prezidentům Spojených států od roku 1952 až do roku 1986, což z něj zcela určitě činí velmi zajímavou postavu, na níž může filmař edukativně demonstrovat proměny tohoto státu v druhé polovině dvacátého století.
Přehlídka herectví
Snímek je precizně natočeným polystyrenovým dílkem, v němž by mělo dojít na nějaké ty slzy, úsměv a samozřejmě také povzdechnutí nad tím, jak těžké to ve své době afroameričané měli. Právě snaha působit za každou cenu výchovně a moralisticky sráží jinak velmi zajímavý námět Komorníka a „diváka hyenu“ občas probere z uspávací nálady, aby se od srdce zachechtal přehnanému patosu. Příběh je vlastně velmi jednoduchý. Na jedné straně sledujeme profesní život Cecila, který opravdu působí občas jako takový přemoudřelý glosátor všeho, co se kolem děje. A samozřejmě se zasazuje za práva afroamerických kolegů. Pak tu máme opravdu nudnou linii jeho rodinného života, kde svým přehráváním boduje Oprah Winfrey.
Příběh Cecila není nezajímavý, ale jistě by se našlo více zajímavějších formátů, jak vzdát hold tomuto pro našince neznámému chlapíkovi. Napadá mne třeba dvacetiminutový dokumentární film v televizi. Komorník mohl být dalším neotřelým hraným filmem, jakým byl před časem třeba Duel Frost/Nixon. Po několika minutách vás toto srovnání může napadnout. Jenže tvůrci se vůbec touto cestou vůbec nechtěli vydávat, raději sáhli po poněkud unaveném a nostalgickém pojetí, které může v někom vyvolávat návaly vlastenectví, v jiném pak klidně i přirovnání k fiktivnímu hrdinovi moderních dějin USA, k Forestu Gumpovi.
Přehlídka nudy
Přes všechny výtky snímek vlastně za to stojí. Možná budete občas trochu klimbat, ale rozhodně neusnete. Lee Daniels zvládnul třeba dokonale obsadit všechny americké prezidenty. Každý herec jej pojal po svém a současně dokázal zachovat něco z jejich dokumentární podoby. Pokud tedy máte nakoukány staré dokumentární snímky, budete překvapeni, jak věrné jsou jejich herecké obrazy. Komentovat Whitakerovo herectví asi nemá smysl. I zde podává velmi dobrý a přesvědčivý výkon, jen je možná příliš učebnicový. Film se mnohem více snaží vychovávat mládež, než aby ukazoval opravdový obraz té doby. Nelze však tvůrcům upřít jednu věc, na pozadí příběhu opravdu ubíhá dvacáté století. Mění se kostýmy, vyjadřování, svět. Komorník je bezesporu zajímavým filmem, který i přes své neduhy, může upoutat pány akademiky.
Hodnocení: 60 %
