Profesor Alfred Kinsey (Liam Neeson) v polovině minulého století zásadně změnil pohled na svět pod peřinou, když v roce 1948 vydal knihu Sexual Behavior in the Human Male. Kinsey zde na základě obsáhlých výzkumů popírá do té doby často šířená dogmata a vliv knihy tisk přirovnával k výbuchu atomové bomby.
V dětství prošel Alfred Kinsey přísnou rodinnou výchovou. Odmítal se jí podřídit, šel studovat zoologii a stal se přeborníkem přes blanokřídlý hmyz, konkrétně přes žlabatky. Přednášel biologii na univerzitě v Indianě, oženil se s volnomyšlenkářskou studentkou a při konverzacích se svými studenty zjistil tragický nedostatek vědecky podložených informací o sexu. Začal se mu proto věnovat. Vypracoval dotazníky, pomocí kterých se svými spolupracovníky zpovídal stovky dobrovolníků a pomalu se tak dobíral stavu věcí na poli sexuálních praktik Američanů. Kromě nadšení u vyvolávala Kinseyho osvětová práce také odpor tradičně smýšlející části společnosti, která tvrdošíjně stála například za tím, že masturbace je životu nebezpečná.
Při nakládání se sexem a sexualitou je Kinsey zobrazován chladný výzkumník. U Kinseyových se o sexu mluví i při večeři jako o výsledcích nižší fotbalové divize.Výzkumnická obsese ale nakonec zažehne konflikt mezi Kinseym a jeho nejbližšími – kam až je možné ve výzkumu zajít?
Clyde Martin: „Sex je riskantní hra, protože když si nedáš pozor, šeredně tě pořeže!“
Condon se při realizaci Kinseyho vydal opačnou cestou, než například Taylor Hackford v Rayovi. Kinsey nejsou obrázkové kapitoly ze života mistra. Je to film, ve kterém hraje objevování sexuality větší roli, než Alfredova pozice na plátně. Je to film, který nakonec ovládne tragický zvrat rozdílů mezi sexem a touhou, nikoli Neesonovy sólo-kreace. Ačkoli se Kinsey objevuje téměř v každém obraze, Neeson na sebe přebytečně neupozorňuje. On je ostatně perfektní vědec, jeho žádná emoce nerozhází. Hrdinu ztvárňuje přímo asketicky, se sobě vlastní elegancí, jenž mu vynesla nominaci na Zlatý glóbus.
Emoce naopak víří Laura Linney jako Kinseyho žena a především objev filmu Peter Sarsgaard v roli Clydea Martina, snaživého Kinseyho studenta a obdivovatele. Naplňuje ho nečekanou vnitřní tenzí.
Bill Condon se před 8 lety prosadil filmem Bohové a monstra (Gods and Monsters), v němž autor zkoumá poslední dny režiséra Jamese Whalea (Neviditelný muž (The Invisible Man), Frankenstein). Pro plátno adaptoval i muzikál Chicago a jeho nejnovějším projektem je muzikálové retro Dreamgirls s Beyoncé Knowlesovou v roli Diany Rossové.
V obraze Condon podtrhuje nekonečné řady grafů a diagramů typické pro vědeckou práci. Kromě vizuálních efektů si vyhrál i s některými prostředími: kruhová místnost, ve které Kinsey přednáší, je přímo divadelní kulisou.
Pro zvýšení pocitu autenticity režisér film prošpikoval i původními záběry pořízenými během Kinseyho výzkumů.
Kameraman Frederick Elmes (Noc na Zemi (Night On Earth), Zběsilost v srdci (Wild at Heart)) pak oblékl Kinseyho do hnědavých a jemně nazelenalých tónů, které zdůrazňují retro atmosféru tohoto zaznamenání hodného snímku.
