O Tarantinově morytátu, který lze s nadsázkou označit jako v comiscové krvi manýristicky utopenou odpověď na Truffautův film Nevěsta byla v černém, se předlouhé měsíce hovořilo především jako o snímku, který vychází z hongkongských kung-fu filmů 70. let. Chronologicky zpřeházené kapitoly na dvě části surově rozpůleného příběhu však představují poctu také řadě dalších žánrů a popkulturních fenoménů: Tarantino zde suverénně střídá hraný film s animovaným a černobílý materiál s barevným. Jestliže se na Kill Billa podíváme z hlediska každé kapitoly zvlášť, jde o brilantně natočené stylistické cvičení: jako (polo)celek však překvapuje především tím, že ničím nepřekvapuje. A že (zatím) pouze naplňuje očekávání, jež si divák mohl udělat před návštěvou kina z hromady článků a z traileru.
Snímek je ale pozoruhodný tím, jakým způsobem skládá vizuální i hudební poctu spaghetti westernům Sergia Leonea. Ač se to zdá paradoxní, na této samurajsko-westernové kombinaci (která v 60. letech silně ovlivnila hongkongskou „kopací“ školu Tarantinovy milované společnosti Shaw Brothers) není nic divného: Leoneův snímek Pro hrst dolarů byl bezprostřední reakcí na samurajskou klasiku Tělesná stráž (Sturgesův western Sedm statečných jistě netřeba zmiňovat v souvislosti s jiným Kurosawovým filmem Sedm samurajů).
Tarantino „odvozeným“ hrdinům ponechal motivace, ale vrátil jim původní zbraně: Nevěsta krví zbrocená je klasickým bezejmenným mstitelem s nevyřízenými účty z minulosti v duchu Tenkrát na Západě, pistolnicí, která netřímá v ruce kolt, ale ohání se samurajským mečem. Kill Bill se místy vyznačuje hypnotizující atmosférou a bravurně zinscenovanými scénami sadisticky rafinovaného a až rituálně stylizovaného násilí, jejichž magičnost umocňuje převzatá partitura Ennia Morriconeho (či hudba jím inspirovaná). I v Kill Billovi viditelně vstupuje do děje a její pohvizdující melodie, přírodních zvuků využívající rytmy či vypjaté ženské chorály dodávají Tarantinovu snímku obřadnou osudovost. Zjevný důsledek toho, že režisér paralelně s psaním scénáře Kill Billa pracoval i na válečném filmu Inglorious Bastards, variaci excelentního spaghetti westernu Hodný, zlý a ošklivý...
