Max Riemelt (Flin)

Max Riemelt (narozen roku 1984) objevil svou vášeň pro herectví již na škole. Dnes je z něho žádaný představitel filmových i televizních rolí. Poprvé se nadechl studiové atmosféry roku 1998 při natáčení vícedílného televizního filmu Matthiase Steurera Zwei allein. V dalším roce následovala práce na televizním filmu Ein Weihnachtsmärchen, v roce 2000 ho angažovala Dana Vávrová do dětského dobrodružného filmu Hurá na medvěda (Der Bär ist los). Roku 2001 hrál Max Riemelt ve filmu Dennise Gansela Holky to chtěj taky (Mädchen, Mädchen) poprvé Flina. Následovaly epizody v televizních seriálech Kobra 11 (Alarm für Cobra 11), Balko, Wolffův revír (Wolffs Revier) a naposledy role v šestém dílu seriálu In aller Freundschaft v režii Jürgena Brauera. Roku 2002 točil Max Riemelt televizní film Lottoschein ins Glück a krátký film Sextasy Yasemina Samderelliho. K nejnovějším projektům patří Die Sonne anschreien Bastiana Terhorsta z filmové akademie v Ludwigsburgu. Na podzim a v zimě roku 2003 se Max Riemelt objevil před kamerou znovu pro Dennise Gansela: v hlavní roli filmu Napola.

Sebastian Ströbel (Sebastian)

Narodil se roku 1977 v Karlsruhe a vystudoval renomované salcburské Mozarteum. Dnes tento vášnivý sportovec (snowboard, lyžování a fotbal) cestuje střídavě mezi Berlínem, Hamburkem a Vídní. Roku 1997 absolvoval Sebastian Ströbel pod vedením režiséra Petera Carpentiera svůj televizní debut v úspěšném televizním seriálu Komisař Rex. Následovala řada dalších televizních angažmá, mezi jinými v seriálu Medicopter 117, Die Hässliche a ve vícedílném filmu Powder Park o snowboardistech, v němž hrál jednu z hlavních rolí. V poslední době hrál Ströbel kromě jiného v televizním seriálu Kobra 11 (Alarm für Cobra 11) a hlavní roli v dramatu René Heisiga Geht nicht gibt’s nicht. V roce 2000 hrál také v krátkém filmu Alexe Dierbacha Brudertag. Vedle práce na filmu Holky to chtěj taky 2 (Mädchen, Mädchen 2 – Loft oder Liebe) je Sebastian Ströbel souběžně hrál v televizním seriálu Dr. Sebastian Kleist. Připravuje se natáčení filmu Polly Pinn Tomy Wiganda a Abgefahren Jakoba Schäuffelena.

Simon Verhoeven (Paul)

Narodil se 20. června 1972 jako první ze dvou synů herečky Senty Bergerové a režiséra a producenta Michaela Verhoevena v Mnichově. Po maturitě Simon Verhoeven absolvoval nejprve roční divadelní praktikum, od roku 1992 studoval v New Yorku herecký institut Lee Strasberga. Roku 1994 se věnoval studiu filmové hudby na bostonské Berkley College of Music. V té době vznikly jeho skladby k dílu Michaela Verhoevena Mutters Courage. V tomto filmu převzal Verhoeven navíc ještě i vedlejší roli a pracoval rovněž jako režijní praktikant. Nakonec studoval v letech 1995 až 1999 filmovou režii na Tisch School of the Arts, která je součástí Newyorské univerzity. V této době převzal kromě různých zakázek pro hudební videa (Music takes us high pro Future Funk, Sony Music, 1996) a vyznamenané krátké filmy (Water und Phone, 1997, Nice Meeting You, 1999), také hlavní role v různých seriálech, celovečerních i televizních filmech. Tak hrál kromě jiného ve filmu Vasilia a v Bride of the Wind Bruce Beresforda. K jeho televizním angažmá patří Vino Santo Xavera Schwarzenbergera, televizní film Bena Verbonga Zerbrechliche Zeugin a Mit fünfzig küssen Männer anders Margarethe von Trottaové. Hrál také v televizních seriálech SoKo Kitzbühel, Die schnelle Gerdi a Rosenheim Cops.

Režijní debut absolvoval Simon Verhoeven v roce 2001 s filmem 100 Pro, k němuž napsal také scénář. Na podzim roku 2003 ztvárnil Simon Verhoeven roli fotbalisty národního týmu Ottmara Waltera ve filmu Das Wunder von Bern režiséra Sönke Wortmanna.

Max von Thun (Johan)

Max von Thun, narozený 21. února 1977, se s prací před kamerou seznámil brzy v mládí. Syna herce Friedricha von Thuna tak bylo možné poprvé vidět již roku 1989 v epizodě televizního seriálu Gero Erhardta Das Erbe der Guldenburgs a o rok později v úspěšném seriálu Michaela Verhoevena Die schnelle Gerdi. Další hereckou zkušenost získal Max von Thun v Sackville Theatre ve Velké Británii v inscenacích Kabaret (Cabaret, 1993) a Frühlingserwachen (1994). Teprve roku 1996 ho bylo možné opět spatřit na německých obrazovkách. K jeho četným televizním angažmá patří kromě jiného role v Lamorte Xavera Schwarzenbergera, Mit Fünfzig küssen Männer anders Margarethe von Trottaové, Frische Ware Paula Harathera a v seriálu Bei aller Liebe.

Mladému publiku se Max von Thun představil zejména roku 1999 svou odvážnou moderací hudebního vysílání Kitchen televizního kanálu MTV. Pro lokální vysílač TVM moderoval od roku 2000 do 2001 hudební pořad Clubmax. V posledních letech se von Thun uvedl v první řadě jako žádaný představitel televizních rolí. Hrál v seriálu Zwei Profis, SoKo Kitzbühel, natočil televizní film Die Stimmen a nedávno další televizní film Déja vu. Po Alles wegen Paul (2001) Angela Colagrossise stál Max von Thun podruhé před kamerou celovečerního filmu ve snímku 100 Pro režiséra Simona Verhoevena.

Florian David Fitz (Lukas)

Florian David Fitz, narozen 20. listopadu 1974 v Mnichově, odjel ihned po maturitě do Bostonu, aby tam v letech 1994 až 1998 studoval hudbu a divadlo. Během této doby složil (kromě hudby k řadě divadelních inscenací) několik kvartet a založil soubor a-capella-formation. Po ukončení vzdělání odešel Florian David Fitz plný nadějí do New Yorku, kde chtěl působit jako herec. Tam se protloukal u cateringu, až ho jeho třetí angažmá přivedlo zpátky do Evropy. Půl roku cestoval se souborem Rocky Horror Show Itálií, Rakouskem, Švýcarskem a Německem, až se nakonec vrátil do Mnichova, kde působil při natáčení filmu Das Psychogirl (2000) televizní stanice RTL.

Hrál v seriálech, mimo jiné v Der Bulle von Tölz a Polizeiruf 110, v krátkých filmech jako Strange Eye, Shit Happens a ve filmu Dogshit. Na filmovém festivalu v Mnichově 2001 obdržel Fitz cenu pro mladé herce. Holky to chtěj taky 2 (Mädchen, Mädchen 2 – Loft oder Liebe) je jeho druhý celovečerní film.