Karlovy Vary, město a umění

13. 7. 2016 - 8:00 | Dokina.cz | František Fuka

Karlovy Vary, město a umění zdroj: tisková zpráva

Letos jsem na festivalu v Karlových Varech pobyl jen krátce. Jednak v mém hotelu vůbec nefungovalo Wi-Fi, takže jsem nemohl dělat internetového publicistu.

Ve spojitosti s tím, že na den příjezdu a na den těsně následující většinou nemáte šanci sehnat žádné lístky, to mělo za následek, že jsem stihl jen tři filmy. Z toho dva staré, dá se říci "klasické".

České Intimní osvětlení (1965) je o pár lidech, kteří se sejdou někde na venkově, povídají si o blbostech, zkoušejí hrát smyčcové kvarteto a ožerou se. Je to jakási betaverze Hoří, má panenko (1967), ale ne tak dobrá.

Ovšem samozřejmě mnohem, mnohem, mnohem lepší, než co se u nás točí dnes. Je docela dobře vidět, jak se současní mladí filmaři snaží těsně po škole natáčet věci, které by fungovaly aspoň takhle, a jak jim to nejde...

Italsko-francouzská Poslední žena je sice novější (1976), ale dnes působí mnohem zastaraleji, než Intimní osvětlení, a skoro směšně.

Režisér Marco Ferrerri, který jistě byl dobrým kamarádem Tinta Brasse, nám předkládá story rozvedeného dělňase (Gérard Depardieu) s malým chlapečkem, který si zcela náhodně nabrnkne Ornellu Mutiovou, kterou si odveze domů a zbytek filmu střídavě brutálně souloží a rozchází se. Přičemž značnou část filmu jsou všichni tři nazí, takže vidíme různé erektované penisy, bobry, dvorce atd... Což se, vzhledem k tomu, že Depardieu a Mutiová jsou v tomto filmu opravdu hodně mladí, může ledaskomu líbit.

Film byl pro mě příliš dlouhou a příliš zbytečnou onanií (ve vícero smyslech toho slova), která se snažila tvářit jako že má nějaký společenský / třídní / genderový přesah, ale byla spíše o hovně (ve vícero smyslech toho slova). Pravděpodobně k tomu přispěly filmové titulky, neboť film měl současně anglické i české titulky, které velmi často obsahovaly diametrálně odlišné hlášky (kdy například v českých titulcích byl přesných opak toho, co bylo v anglických) a dost často nedávaly smysl ani jedny.

(SPOILER) Pokud vydržíte až do úplného konce, dočkáte se toho, že si Depardieu uřízne penis.

A také jsem si nenechal ujít nový japonský film I am a Hero o nesmělém kreslíři mangy, kolem kterého vypukne celojaponská zombie epidemie.

Film vznikl podle mangy, kterou jsem nečetl, a má bohužel velmi nevyrovnané tempo. Některé akční / trikové sekvence fungují překvapivě dobře (přestože film vypadá hodně lacině). Samotné zombie jsou vymodelovány / namaskovány docela působivě a slabší jedinci z nich mohou mít doopravdy nahnáno, což vytváří zajímavý kontrast s téměř infantilním humorem, vyplývajícím z toho, že hlavní hrdina Hideo je nesmělý nerd i tváří v tvář apokalypse.

Bohužel, film je dost dlouhý (přes dvě hodiny) a jeho prostřední část (kdy Hideo objeví komunitu přeživších a hádá se s nimi) se strašlivě vleče, aniž by obsahovalo dostatek humoru, satiry nebo čehokoliv jiného zajímavého.

Velmi podobný Shaun of the Dead rozhodně nebyl dokonalý, ale utekl mnohem lépe a jeho hustota dobrých nápadů byla podstatně vyšší.

Zdroje: FFFILM

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Už za pár dní vstupuje do kin romantická komedie LÁSKA NA ZAKÁZKU

Už za pár dní vstupuje do kin romantická komedie LÁSKA NA ZAKÁZKU

4. 6. 2024 | Komerční sdělení / PR | Inzerce

Romantický film režisérky Evy Toulové v komediálních upoutávkách demonstruje, jak to může vypadat, když otec nepozná vlastní dítě, nebo jak se dá skutečně odnaučit kouřit. Snímek plný známých tváří, vstupuje do kin 6. června 2024.
10 nejlepších kasinových filmů, které by měl vidět každý

10 nejlepších kasinových filmů, které by měl vidět každý

1. 5. 2024 | Komerční sdělení / PR | Inzerce

Filmy podle skutečných událostí: Jak kinematografie odráží historii

Filmy podle skutečných událostí: Jak kinematografie odráží historii

1. 5. 2024 | Komerční sdělení / PR | Inzerce

Když se sny plní, může to být i pořádná pohroma…

Když se sny plní, může to být i pořádná pohroma…

24. 4. 2024 | Komerční sdělení / PR | Inzerce

Romantická komedie Láska na zakázku představuje první záběry