Každý režisér má oblíbený filmový žánr, ve kterém se cítí jako doma. Pro dvaašedesátiletého bývalého kostýmního návrháře Joela Schumachera je to jednoznačně žánr thrilleru. Málokterý režisér dokázal natočit tolik napínavých filmů s výbornou atmosférou. A tvorba málokterého tvůrce má tak velké výkyvy, závislé na rozpočtu filmu. Pro Schumachera se stalo nepsaným pravidlem, že čím méně peněz dostane, tím kvalitnější film natočí.
Potomek skandinávských rodičů Joel Schumacher se narodil v New Yorku 29. srpna 1942. Umělecké sklony jej v mládí zavedly na Parson School of Design, kde absolvoval a začal se živit jako módní návrhář. V roce 1972 debutoval ve funkci návrháře kostýmů ve snímku Play It As It Lays. Po dalším filmu si jej všimnul režisér Woody Allen a Schumacher dostal možnost tvořit kostýmy pro jeho snímek Spáč. V Schumacherovi se začaly rodit vyšší ambice. Věděl, že kostýmy nejsou jediné odvětví, kterému by se chtěl věnovat, a tak napsal scénář a režíroval svůj první film. Televizní snímek The Virginia Hill Story, kde hrál Harvey Keitel. Schumacher si odskočil navrhnout kostýmy pro film Zajatec 2. Avenue, ale po další spolupráci s Woody Allenem na filmu Interiéry v roce 1978 se začal výhradně zabývat psaním scénářů a režírováním.
Jeho další scénáře byly pro snímky Mycí linka, Sparkle a muzikál The Wiz Sidneyho Lumeta s Michael Jacksonem a Dianou Ross v titulních rolích. Od roku 1979 už natáčel autorské snímky, například televizní drama Amateur Night at the Dixie Bar and Grill, akční komedii Taxikáři nebo Eliášův oheň. Pak se téměř patnáct let věnoval pouze režii.
Komedie o ženě, která se náhle zmenší s názvem Malá, menší, ještě menší příliš úspěšná nebyla, ale v roce 1987 natočil snímek, který pro něj znamenal první výraznější průlom v Hollywoodu. Ztracení chlapci byli hororovou komedií, určenou hlavně teenagerům. Lákal i hereckým obsazením v čele se mladičkým Kieferem Sutherlandem, který se stal Schumacherovým dvorním hercem a objevuje se v řadě jeho dalších snímků. Slávu Schumacherovi přinesla až 90. léta, kdy s proměnlivou kvalitou natáčel jeden filmový hit za druhým. Ukazuje se, že mu sedí spíše komornější snímky. Jakmile má jeho film obrovský rozpočet (což je případ především batmanovské série), jakoby jeho filmařské umění ustupovalo do pozadí. Ze snímku se pak stává umělecký propadák jak vyšitý. To naštěstí nebyl případ filmu Hráči se smrtí, kde se sešlo hvězdné herecké obsazení (Kevin Bacon, Julia Robertsová, William Baldwin a režisérův oblíbenec Kiefer Sutherland). Thriller o skupince mladých mediků, kteří experimentují se smrtí a záměrně se uvádějí do bezvědomí, aby okusili klinickou smrt, se pyšní výtečnou atmosférou a Schumachera definitivně proslavil. Následující drama Zemřít mladý s Julií Robertsovou se bohužel utápělo v tunách sentimentu. Ostatně, co se dalo čekat od filmu, který pojednává o lásce mezi umírajícím mladíkem a ženou, která o něj chce pečovat.
Režijní vrchol Schumacherovy kariéry, který už stěží někdy překoná, se dostavil v roce 1993 s thrillerem Volný pád. Strhující studie člověka, kterému jednoho dne rupnou nervy a vydá se se zbraní v ruce do ulic, aby zjednal pořádek, dala velkou hereckou příležitost Michaelu Douglasovi. Schumacher zde ukázal, jak zdatně umí budovat atmosféru a dokáže diváka dokonale vtáhnout do příběhu. Oddechový čas si vybral při natáčení dalšího thrilleru Nebezpečný klient. V klasicky zpracované adaptaci právnického thrilleru z pera Johna Grishama. Stojí za zmínku Schumacherův nový objev, debutující dvanáctiletý Brad Renfro (Spáči, Nadaný žák) v titulní roli. V tomto filmu nalezneme přesvědčivě budované napětí.
Oslněn úspěchem, přijal Joel Schumacher roku 1995 nabídku natočit třetí díl batmanovské série Batman navždy. Jeho první setkání se světem comicsu nedopadlo katastrofálně, ovšem snímku je vyčítána přeplácanost. Film byl neustále srovnáván s předchozími díly. O dva roky později Schumacher natočil další pokračování Batman & Robin a byl z toho největší propadák v jeho kariéře. Akční film s Arnoldem Schwarzeneggerem v roli hlavního záporáka, s rozpočtem 110 milionů dolarů, si na sebe sotva vydělal a kritiky film doslova smetly. Film vstoupil do dějin kinematografie jako jedno z nejhorších zpracování comicsů a řada diváků i odborníků Schumachera jako režiséra odepsala. A to přesto, že o rok dříve natočil výtečný thriller Čas zabíjet s hvězdným hereckým obsazením (včetně Kiefera Sutherlanda). Šlo o další adaptaci románu Johna Grishama, kde se napětí dalo doslova krájet.
Schumacher ale ukázal, že má tuhý kořínek, a že se jedním neúspěchem nenechá odradit. Pro příště nechal comicsový žánr na pokoji a vrhl se na další temný thriller. Ve filmu 8 MM (s Nicolasem Cagem v hlavní roli), se vydal do podsvětí, konkrétně do světa pornografie. V příběhu soukromého detektiva pátrajícího po pohřešované dívce nás opět čekala hutná atmosféra a výborně gradované napětí. Schumacher se poté rozhodl natočit několik menších filmů. Jako první si vybral průměrné autorské drama Bezva polda (napsal scénář, produkoval a režíroval) s Robertem De Nirem v hlavní roli. To rozhodně díru do světa neudělalo. Následoval překvapivě povedený válečný film Tábor tygrů. Pozoruhodným se tenhle zdařilý film stal především tím, že do hlavní role byl obsazen zcela neznámý irský herec Colin Farrell.
Farrell se osvědčil jako herec schopný svým výkonem utáhnout celý film, a Schumacher obsadil svůj čerstvý objev do hlavní role ve snímku Telefonní budka. Komorní thriller odehrávající se v jedné newyorské telefonní budce a jejím okolí byl jedním slovem strhující. Schumacher tak jen potvrdil, že malý rozpočet mu svědčí. O to větším fiaskem byl akční snímek natáčený zčásti v Čechách s názvem Česká spojka. Pod produkční záštitou Jerryho Bruckheimera, krále velkých rozpočtů, vstoupil Schumacher do žánru, který mu příliš nesedí. Bruckheimer dal ale Schumacherovi znovu šanci v biografickém snímku Veronica Guerin, kde zazářila Cate Blanchettová. Thriller o novinářce snažící se odhalit drogový obchod v Irsku, se opět řadí k Schumacherovým povedeným snímkům.
Joel Schumacher patří ke komerčně úspěšným tvůrcům posledního desetiletí. Jeho filmy si nekladou za cíl umělecky obohatit diváka, spíše chtějí jen pobavit a to co nejkvalitněji. Což se mu až na výjimky celkem dobře daří. Do svých filmů rád obsazuje tytéž herecké tváře, třeba jen do maličkých rolí (Kiefer Sutherland propůjčil hlas tajemnému ostřelovači v Telefonní budce; Colin Farrell se mihl v epizodní roličce ve Veronice Guerin). Jeho filmy jsou vždy zárukou zábavné podívané. Doufejme, že připravované zpracování Fantoma opery, ke kterému si napsal i scénář, se zařadí k těm nejlepším Schumacherovým kouskům.