Bogdanovich je vlastně největším problémem této celkem lechtivé a hravé komedie, v níž vlastně vůbec o nic nejde. Kdyby takový snímek natočila nějaká televizní společnost a zamířil rovnou do obýváků, pak neřeknu ani popel. Je prostě báječná je typickou komedií, kterých opravdu byly mraky. Zejména tedy v sedmdesátých letech a ze všeho nejlépe je uměl třeba Blake Edwards. Jenže u Bogdanoviche si každý řekne, že to přijde, že to bude něčím jiné. A ono není.
zdroj: Bontonfilm
Bogdanovich nabídl poněkud zamotaný vztahový propletenec, v němž se setkáme s opravdu velkou plejádou doobrých herců. hrají zde velké i malé role, hlavně však chovají tak, že to vůbec neodpovídá tomu, jak by to mohlo být alespoň trochu ve skutečnosti.
Imogen Poots hraje prostitutku Izzy , která je hezká a chytrá a nechce se živit svým řemeslem. Potká režiséra Arnolda (Owen Wilson), který se do ní zamiluje. Nabídne dívce peníze, aby přestala s prací lehké děvy. Ona pak jde na divadelní konkurz, kde by měla hrát vlastně sebe samu. Haha.
Před námi se tak otevírá svět pofidérní skutečnosti a fikce, v níž si Bogdanovich libuje a s níž pracuje, coby nástrojem zvyšující uměleckou hodnotu filmu. Například nikdo nepochybuje o tom, že Imogen Poots není děvka, že jí jen hraje. Ale například Quentin Tarantino hraje sám sebe. Úplně zbytečně. Postupně přikvačí na plátno ještě autor hry, přátelé Owena Wilsona, jeho žena a další a vznikne propletenec vztahů, z něhož má radost jen kariérně skomírající režisér a fanoušci ukecaných snímků o ničem.
Mix Woodyho Allena a televizní inscenace solidním průměrem, na který se vyplatí vytáhnout dívku na první rande. Nic tím nezkazíte.
Hodnocení: 50 %