Mezinárodní přehlídka filmu, televize a videa Febiofest letos proběhne už po třinácté, tentokrát od 23.března do 31.března v Praze, a poté od 3. dubna v dalších městech – Brně, Olomouci, Ostravě, Liberci, Českých Budějovicích a Pardubicích, odkud se přesune do osmi měst Slovenska. Festival nabídne kolem 400 filmů z více než 50 zemí světa. O všem dalším si s námi povídal ředitel a zakladatel Fero Fenič.

Febiofest 2006 bude slavnostně zahájen 23.března v multiplexu Village Cinemas Anděl na Smíchově. Tady také proběhne ve dnech 24.- 31. března program pro veřejnost. Ve dvanácti sálech diváci uvidí přes 50 představení denně, to znamená kolem 400 celovečerních, krátkých, dokumentárních, experimentálních a animovaných filmů. Hrát se bude ještě v kině Ponrepo – Konvikt a ve videosále radnice pražské Židovské obce.. Pražská část festivalu bude ukončena 31.března předáním Ceny české kritiky Kristián 2005.

Jaké programové novinky festival tentokrát nabídne?

Po úspěšném startu v minulém roce bude, ve větším rozsahu, pokračovat přehlídka filmů pro děti a mládež Febiofest JUNIOR, která roste v jakýsi "teenfes". Každý den bude promítáno v dopoledních hodinách několik dětských představení,a přes víkend
25. – 26. března nabídneme nejlepší filmy z této sekce dětem z dětských domovů. Rozšíří se i další doprovodní akce - Febiofest Music festival nabídne třetí podium a tedy kolem 50 hudebních skupin z nejméně deseti zemi světa, stejně tak se o další sál rozšíří nejnavštěvovanější programová sekce „Novinek světové tvorby“. Samostatný sál bude věnován evropským debutům a jeden sál nabídne unikátní a kompletní přehlídku životního díla slavného italského režiséra Michelangela Antonioniho.

Setkají se diváci s tradičními filmovými řadami?

Schéma Febiofestu se stále podobá mapě světa. Uvádíme programové celky, ale hlavně nám jde o to ukázat, kam se jednotlivé kinematografie vyvíjejí. Soustředíme se daleko víc na filmy oceněné na jíných festivalech a také na naše vlastní objevy. Věnujeme se tak nejen filmovým velmocím jako Německo, Francie, Velká Británie, ale i oblastem třetího světa.Jen na Febiofestu uvidíte filmy i ze zemí o kterých u nás většina diváků ani netuší, že mají svou kinematografii. Z toho, co si diváci za léta festivalu oblíbili a co se osvědčilo, ale zůstává vše, včetně přehledného členění filmů do sálů podle regionu a tradiční přehlídky gay a lesbických filmů.

S velkým ohlasem se v minulém roce setkalo „Kino osobností“, ve kterém se s diváky osobně setkávali známé osobnosti světové kinematografie…

Samozřejmě, letos v tom budeme pokračovat a znovu nabídneme miniretrospektivy a setkání s osmi zajímavými světovými tvůrci – každému z nich bude na festivalu věnován jeden den.Účast již přislíbila např. Claudia Cardinale nebo slovenská herecká legenda Emília Vašáryová, ale jednáme i s dalšími zajímavými osobnostmi.

Jistě nebude chybět ani přehlídka národních kinematografií?

V letošním roce představíme dvě poměrně exotické kinematografie z politicky i ekonomicky velmi slabých oblastí. Z Iráku budou uvedeny filmy z posledních let, natočené umělci v exilu, ale odehrávající se v jejich vlasti. Nejnovější z nich „Zaman“, je posledním filmem natočeným před spojeneckou invazí v březnu 2003. Kdysi slavné kinematografie ze Zakavkazských republik pomalu opět nabírají dech. V sekci nazvané Kavkaz po patnácti letech uvedeme výběr hlavně gruzínských filmů natočených od rozpadu Sovětského svazu v roce 1990 do současnosti.Je to skutečné překvapení, stejně jako pět filmů z Kazachstánu.

Vstupné na festival je po léta mnohem nižší než tomu bývá běžně. Bude tomu tak i letos?

Vstupné během festivalu zůstane i nadále tradiční: 69 Kč v Praze, tedy méně než padesát procet obvyklé ceny, která je dnes v multiplexech. V regionech bude stejné nebo dokonce menší. Festival nemá ze vstupného žádný příjem, to zůstává provozovatelům kin – proto má jen regulační charakter a je tak rekordně nízké, aby si festival mohl užít kdokoliv.