Mám-li volně parafrázovat jedno úsloví Groucha Marxe – o posledním dílu Pána prstenů se říká, že je z celé trilogie nejlepší, vypadá, že je nejlepší, ale pozor, taky je nejlepší! Tady by mohl můj komentář vlastně skončit. Nestává se totiž často, abyste o některém filmovém díle už krátce po jeho spatření mohli tvrdit, že vstoupí do dějin kinematografie, od úvodního detailu žížaly na háčku po závěrečný pohled na zavřené dveře hobitího domečku. Sedmiletá tolkienovská umanutost režiséra Petera Jacksona bude, doufám, odměněna při Oscarech, stejně jako nevídaná práce kameramana, střihače, výtvarníka, zvukaře a dalších profesí. Lepší podívaná, vyprávěná dynamickou filmovou řečí, zkrátka v poslední době nevznikla. Takhle má vypadat velkofilm nového tisíciletí, který bude přetěžké překonat.
Nevím, kde začít a kde skončit se samou chválou na to, jak Jackson stupňuje rozkoš ze suverénně natočených scén. Račte si vybrat za všechny obří pavoučici Odulu a její „snování“ Froda, legii umrlců, bitvu na pelennorských polích nebo dojemné zapalování ohňů na horách…S výjimkou úvodní pasáže vylodění ze Spielbergova díla Zachraňte vojína Ryana plátna biografů dlouho nepředvedla bojové scény, které berou dech a při nichž málem uhýbáte před vymrštěnými balvany. Jako by se režisér ne a ne odtrhnout od opusu, na němž nechal takový kus života, proto mu promineme i několikrát nastavovaný „happy end“.
Vedle osvědčených tváří (chudák Frodo Elijaha Wooda většinu času zírá nebo trpí a Aragorn Vigga Mortensena ušlechtile a spanile hledí) teprve třetí díl ve větší ploše docenil kvalitní herectví Seana Astina jako věrného Samvěda nebo Pippina Billyho Boyda. Naprostého vrcholu dostupuje schizofrenie brilantního Gluma a nejsem první, koho napadlo, že by se letos poprvé v dějinách měl Oscar udělit i animované postavě. Zkrátka přicházejí ženské postavy, jež slouží spíš jako plačtivá stafáž, ale dámy prominou, PP: NK je spíš kukajda pro kluky od pěti do osmdesáti. Apropó, kam jste nám zašantročili Sarumana!?!
Dík Peteru Jacksonovi rovněž za zboření několika mýtů (Georgi Lucasi, poslouchej!) Že totiž každé další pokračování musí být horší a horší. A že mladý divák, odkojený videoklipovou kulturou v kině nemůže vydržet přes tři hodiny. Publikum, kde jsem „trojku“ viděl, těch dvěstě minut ani nedutalo.
Komentáře k článku
