Klíčem k úspěchu filmu Dům voskových figurín bylo zabydlet celé pitoreskní město Ambrose voskovými obyvateli. Odborník na filmovou prosthetiku Jason Baird, který pracoval na Matrix Reloaded, Matrix Revolutions a na Hvězdných válkách: Epizoda 2 tentokrát vedl tým 35 výtvarníků, kteří pracovali na všem, co souviselo s voskem. Dvanáct hodin denně po dobu sedmi měsíců vytvářel Bairdův tým sochařů, modelářů, malířů a odborníků na vlasy přes sto do detailu propracovaných postav. Šlo například o návštěvníky oslavy v Trudyho domě, členy farnosti, varhaníka a kněze, kteří se v kostele shromáždili k pohřbu, či diváky v kině, ve kterém se na nekonečné smyčce přehrává temný thriller z roku 1962 What Ever Happened to Baby Jane? Více než stovka obětí Boova a Vincentova krvavého řádění byla vyrobena ze skelných vláken a silikonu. Několik z nich bylo vyrobeno ve dvojím provedení, protože měly při natáčení projít destrukcí. Baird a jeho tým se důkladně seznámili s lidskou anatomií a na tomto základě vytvořili umělé kosti a kostry, které pokryli silikonovou kůží, což mělo posílit pocit, že uvnitř voskové rakve se rozpadá lidské tělo.
Pro film byly také zhotoveny čtyři čistě voskové figuríny, které jakoby pocházejí od samotného mistra Trudyho Sinclaira, který však ještě na počátku pracoval bez toho, aby svůj model usmrtil. Trudyho „odvěcí návštěvníci“ jsou dvě ženy oblečené do drahých rób, se zdobenými pokrývkami hlavy, decentní gentleman, který si pokuřuje z doutníku a služka, která uklízí v kuchyni. Tyto figuríny vyžadovaly úzkostlivou péči, protože byly velmi náchylné na změny teploty, což mohlo způsobit jejich nenadálé zničení. Všechny figuríny, které jsou ve filmu k zahlédnutí, jsou kopiemi reálně existujících lidí. Baird se sešel s režisérem a komparsisty, aby společně vybrali ty nejvhodnějšího vzhledu a umístili je do nejlepší možné pózy. Tým odborníků si pak vzal jejich přesné míry, z nichž se pak vycházelo při práci. Důkladnost tvůrců šla dokonce tak daleko, že s figuranty navštívili opravdové kino a kostel a míry jim brali na těchto netradičních místech, aby měli naprostou jistotu, že vše sedí, jak má. Jakmile byly do posledního detailu zvládnuty tělesné proporce a jednotlivé odlišující znaky, nastoupili malíři, odborníci přes make-up a paruky, kteří výsledku dodali „poslední tahy štětcem.“ Od měření až po zhotovení obleku zabral proces výroby každé figuríny tři až čtyři týdny.
„Byla to rasovina,“ usmívá se Baird. „Ale jsem na to hrdý, protože jsme v daném čase dodali nejvyšší možnou kvalitu. Udělat z vosku postavu, která by vypadala realisticky, je mnohem těžší, než se zdá. Mou osobní favoritkou je jedná malá stará dáma v kostele, která má na hlavě klobouk a drží růženec. Vypadá tak realisticky!“ Někdy bylo z nedostatku času třeba vytvořit větší scénu a tak byli použiti i živí lidé. Maskéři je oblékli, dali jim paruky, umělé oči, pokryli je voskem odpovídající barvy a usadili je mezi figuríny. Carlyin přítel Wade má tu smůlu, že se stane obětí Vincentova rituálu a skončí ve vosku. „Prostřednictvím Wadeova příkladu chceme divákům ukázat celý postup toho, jak Vincent vytváří své artefakty, zatímco je jeho oběť stále naživu,“ říká Jaime, který tím chce naznačit nápadnou podobnost se středověkými technikami mučení. „Chtěl jsem ukázat, jak by to doopravdy vypadalo, kdybyste se někoho rozhodli zalít do vosku. Společně s ´Grace´ Walkerem jsme se nakonec rozhodli pro tu nejjednodušší možnost, že by na něj Vincent pod tlakem stříkal vosk. To ovšem znamenalo vymyslet přístroj, který by vypadal hrůzostrašně, realisticky a zároveň měl vzbuzovat dojem, že byl vyroben v domácích podmínkách.“ Jared Padalecki před natáčením prošel 3-D scanem celého těla, jehož výsledky byly odeslány do firmy KNB FX v Los Angeles, kde z pěnového materiálu vytvořili Padaleckiho dokonalý model. U scén, kdy je vidět, že je Wade uvnitř voskového krunýře ještě naživu, bylo použito stejného postupu jako u zmnožení postav v kostele či kině - Padaleckimu byla na odkyté části těla nanesena speciální maska a po náležitém make-upu vypadal víc mrtvý, než živý.
