Husiti - recenze

13. 11. 2013 - 11:30 | Recenze | František Fuka

Husiti - recenze zdroj: tisková zpráva

"Svěží komediální pohled" na dějiny českého národa, konrétně na Husa, Žižku a spol. Pavel Koutský (narozen 1957) patří k předním českým výtvarníkům a jeho kresbičky a krátké filmečky se mi vždy líbily. Husiti jsou jeho celovečerní debut, u kterého je také režisérem a autorem scénáře (poté co se ve zlém rozešel s původními autory scénáře).

První, co mě udeřilo do očí, byla značně odbytá animace. Tento celovečerní film je například animován znatelně hůře, než Koutského krátký film z roku 1986. Jako kdyby jeho tvůrce uměl krásně kreslit, ale vůbec neuměl animovat. Většina pohybů jsou jen otrocké morfingy mezi statickými obrázky. Kdykoliv se mu ve filmu odehrávat nějaká akční scéna, vypadá to hrozně. Kromě toho je ve filmu značné množství snadno detekovatelných technických přehmatů, jako když se třeba uprostřed záběru změní pozadí, na okamžik zmizí kus postavy, něčí šaty na chvíli přestanou být vybarvené, kola kočáru se točí když stojí na místě a když jede, tak projede skrz postavu, stojící v pozadí.

zdroj: Archiv



Zvuk na tom není o mnoho lépe. Dialogy zní většinou zcela stejně bez ohledu na to, kde se děj odehrává (např. hospoda / otevřená pláň / vnitřek stanu) a pohyby úst odpovídají textům jen velmi přibližně, takže to vypadá jako kdyby mluvilo několik vypravěčů, ne postavy na plátně. Kromě toho jsou také strašlivě odbyté ruchy: spousta akcí, které se na plátně odehrají (např. někdo dupe po stole, někdo upadne), nemá vůbec žádný doprovodný zvukový efekt (viz trailer), ambience jásajícího davu je sampl v pozadí a do něj tři-čtyři přimíchání jásající jednotlivci, a tak dále. Zní to tak odfláknutě, že to skoro vypadá jako pokus o záměrnou stylizaci, ale neodhalil jsem její pointu.

Hudba je složená poměrně nápaditě (s použitím různých známých vlasteneckých motivů), ale většina jí je vybrnkávána na synťáku, o nějakých instrumentacích nemůže být řeč.

"Dobře", řekl jsem si. "Je to dělané na koleně v týmu pěti lidí během tří měsíců. Chtěli se pobavit, tak prosím." Bohužel jsem ale zůstal i na následnou tiskovku, kde jsem se dozvěděl, že film vznikal sedm let a stál přes 20 milionů!!! Je mi líto, ale to musí být buď naprostá neschopnost producentů, nebo organizovaný tunel...

To ale jen tak pro zajímavost. Divákovi koneckonců může být úplně jedno, kolik milionů ze kterého fondu vyteklo.

Důležitější je, že film (bez ohledu na své technické nedostatky) neoplývá ani ucházejícím scénářem, ani režií.

Záměrem bylo pravděpodobně (i podle toho, co říkali tvůrci) pojmout historii husitství nějak podobně, jako Monty Python pojali artušovské legendy. A na tomto místě musím bohužel konstatovat, že tvůrci filmu (zřejmě tedy především Pavel Koutský) mají zcela jiný smysl pro humor, než já.

Disclaimer 1: Rozhodně mi nevadí jakékoliv zesměšňování historických osobností. Například když Husa vezou k hranici (dřeva) a on při tom vesele jazzově zpívá o tom, jak pravda zvítězí, nevadí mi to jako urážka památky Husa. Vadí mi to, protože mi to v tomto filmu nepřijde ani trochu vtipné nebo jinak zábavné, a musím přemýšlet, jestli to má být černý humor, nebo jestli to je vážně míněný optimistický song o síle pravdy.

Disclaimer 2: Rozhodně mi nevadí naprostá šílenost děje, kdy se např. všechny postavy (včetně mrtvých) na konci sejdou v Americe, kde založí město Hus Town, které je pak přejmenováno na Houston a odletí z něj raketou na Měsíc... Dokonce se mi některé absurdnější nápady docela líbily! Například když Leonardo da Vinci (resp. jeho česká verze Leonard) vynalezne holící strojek, oholí svého sluhu Prokopa a pak... "Prokope, vždyť ty jsi holý!" A tak vznikl Prokop Holý. Nic geniálního, ale aspoň to je trochu nápadité a pointa je jasná.

Ale takovýchhle "lepších" vtipů je bohužel v celém filmu tak deset. Většina ostatního humoru je taková zvláštní, že jsem měl dost problém hledat, kde že v té scéně má být ten humor. Všimněte si například záběru, který je v traileru: Hus jede do Kostnice a provolává: "Kdo chce zapalovat, musí sám hořet". To bych ve scénáři chápal jako černý humor (mluví o hoření cestou do Kostnice, kde ho upálí, haha), ale ve filmu to Viktor Preiss řekne takovým hlasem, že mi to nepřipadalo vůbec vtipné. Nezasmál jsem se a napadaly mě místo toho otázky jako "Měl to teda být vtip?", "Řekl někdo Preissovi, že to má být vtip?", a tak podobně. A to bohužel platilo pro naprostou většinu filmu.

Hodnocení: 30 %

P.S: Na plakátech stojí "Husiti", ale na začátku filmu samotného je název "Hus i ti Husiti".

P.P.S: Podle filmu vznikla také mobilní hra. I když to je kopie "Plants vs. Zombies", přijde mi o několik řádů vydařenější, než samotný film.

Zdroje: FFFILM

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Trable na place akčního filmu. Herec odmítl, aby jeho postavu zachránila Olivia Munn

Trable na place akčního filmu. Herec odmítl, aby jeho postavu zachránila Olivia Munn

10. 4. 2026 | Téma | Tamara Černá

Herečka Olivia Munn se v novém rozhovoru pro magazín Variety podělila o zkušenost, která znovu otevírá otázku přetrvávajících stereotypů v hollywoodské produkci. Podle jejích slov jeden z jejích mužských kolegů odmítl natočit scénu, v níž jeho postavu zachraňuje žena – jednoduše proto, že se mu takový moment nelíbil.
Česká televize uvede kontroverzní válečný film z druhé světové války

Česká televize uvede kontroverzní válečný film z druhé světové války

9. 4. 2026 | Novinky | Tamara Černá

Pokud jste fanouškem válečných dramat, která vás vtáhnou do srdce bitvy, pak máte štěstí. Film Železný kříž z roku 1977, režiséra Sama Peckinpaha, je opravdovým klenotem, který vás zavede do první linie východní fronty během druhé světové války. 
Prokletý historický film Ridleyho Scotta se po dekádě stal hitem

Prokletý historický film Ridleyho Scotta se po dekádě stal hitem

8. 4. 2026 | Novinky | Tamara Černá

Filmy, které při premiéře zapadnou, občas dostanou druhou šanci – a někdy překvapivě silnou. Přesně to se teď děje historickému velkofilmu Exodus: Bohové a králové od režiséra Ridleyho Scotta, který se po letech od uvedení znovu dostal do centra pozornosti. Důvodem není nové uvedení v kinech ani režisérská verze, ale streamingová platforma Tubi, kde film zaznamenal nečekaný divácký úspěch.
Hollywood potkal NASA. Sci-fi Spasitel rezonuje i mezi astronauty mise Artemis

Hollywood potkal NASA. Sci-fi Spasitel rezonuje i mezi astronauty mise Artemis

7. 4. 2026 | Novinky | Tamara Černá

Když se v Hollywoodu objeví velkorozpočtové sci-fi, většinou jde o další variaci na záchranu světa. V případě Spasitele je ale situace o něco zajímavější. Film totiž nepůsobí jen v rámci fikce – překvapivě se otiskl i do reálného světa kosmonautiky, konkrétně do příprav mise Artemis, která v tuto chvíli úspěšně pokračuje ve své cestě.