Bondovky jsou nejdelším seriálem v historii kinematografie. Natáčejí se od roku 1962 a pokud mezi ně budeme počítat pouze snímky vzniklé v EON Productions, za čtyřiačtyřicet let jich bylo vytvořeno jednadvacet. Navzdory tomu, že se během téměř půlstoletí měnili představitelé hlavní role i režiséři, bondovky si s rituální obřadností vytvořily vlastní svět i vlastní pravidla. Jejich pečlivé dodržování – ale jak dokládá nejnovější film Casino Royale i jejich záměrné a důsledné porušování – tyto snímky odlišují od většiny vzájemně zaměnitelných akčních thrillerů.
Postavu neprůstřelného agenta Jamese Bonda si na Jamajce vymyslel skotský novinář Ian Lancaster Fleming (1908–1964). Pod vlivem zážitků z tajných operací speciálních úderných skupin, v nichž se během druhé světové války mimořádně osvědčil, hodlal napsat dějiny špionáže. Nakonec však stvořil postavu, jež dokonale definovala poválečného hrdinu, kterého pojmenoval podle autora ornitologické knihy Birds of the West Indies. Bond se objevil poprvé v roce 1953 v románu Casino Royale a poté i v dalších jedenácti novelách a ve dvou knihách s osmi povídkami, z nichž všechny byly (velmi volně) zfilmovány v produkci Alberta R. Broccoliho a Harryho Saltzmana.
Již první celovečerní snímek Dr. No (1962) měl diváky připravit na plánovanou sérii a dodnes funguje jako „zasvěcující preambule“ do světa špiona s licencí zabíjet. Některé bondovské komponenty v něm sice ještě dřímají v zárodku (Bond se musí obejít bez technických hračiček zbrojíře Q), nechybějí tu ale ostatní příznačné ingredience celé série (krásné, lačné, avšak nebezpečné ženy, ďábelští zločinci, exotické lokace, důvtipné honičky, oslnivé kaskadérské kousky, hudební motiv Montyho Normana...). Hned na poprvé jsou diváci svědky všech opakujících se motivů z raných filmů: házení klobouku na věšák, nevinného flirtování se slečnou Monneypenny i odměřených debat s mrzoutským šéfem MI6 zvaným M. Dojde i na slavné Bondovo představování i na neméně slavnou přípravu drinku z martini a vodky. Doposud nepřekonaného představitele Jamese Bonda producenti našli v Seanu Connerym – především proto, že slavnější adepti na tuto roli – Cary Grant, James Mason a již tehdy Roger Moore – chtěli mnohem větší honorář než neznámý Skot a navíc se odmítali upsat seriálu.
Dvaatřicetiletý Connery dodal Bondovi nejen živočišnou přitažlivost, ale i jemně ironický odstup a nonšalantní kouzlo gentlemana, který se šarmem dokázal ženy líbat, ale také fackovat. Herci se však během pěti filmů postava Bonda tak zprotivila, že producenti museli začít hledat nového představitele. Po jednorázovém a nevydařeném účinkování australského sportovce George Lazenbyho a po – rovněž ojedinělém – Conneryho návratu producenti opětovně oslovili Rogera Moora. Přestože Moore během následujících dvanácti let natočil rekordních sedm filmů, jeho (stále více sebeparodické) pojetí Bonda co by lehkovážného elegána, jemuž dokonale padne každá uniforma a neustále má po ruce ostrovtipný bonmot, se asi nejvíce vzdálilo agentovi 007, jak ho popsal Ian Fleming.
V osmdesátých letech bondovky zažily dosud největší krizi. Náměty se vyčerpaly, Roger Moore velmi zestárl a jeho o dvacet let mladší následovník Timothy Dalton snahou o realističtější pojetí postavy nezapadal do představ diváků, ani do tehdejšího konceptu producentů. Bond vedle nových filmových hrdinů, jakým byl třeba Indiana Jones, začal působit anachronicky a vyčerpaně. Po natočení Daltonovy druhé bondovky Licence zabíjet (1989) nastala dosud nejdelší pauza v historii série. Bylo potřeba opět hledat nového hereckého představitele, ale také reagovat na skutečnost, že se na začátku devadesátých let změnilo uspořádání světa. Bond totiž žije vždy v té době, ve které se film natáčí. A po rozevření železné opony se zdálo, že Bond definitivně odejde do výslužby, neboť v souvislosti s gorbačovskou perestrojkou, jež vyústila v pád komunismu, zmizel jeho hlavní protivník. A to navzdory tomu, že se Bondovi nepřátelé zdaleka nerekrutovali pouze z řad ruských agentů, ale mnohdy jimi byli luxusním zázemím, fantastickou technikou a zabijáckými monstry obklopení a mocenskými choutkami posedlí padouši, kteří ohrožovali svět svými superzbraněmi. (Bondův „doktor Moriarty“, jímž se stal Ernst Stavro Blofeld – znetvořený šílenec s perskou kočkou stojící v čele teroristické organizace SPECTRE – se v „oficiální“ bondovce objevil naposledy ve filmu Jen pro tvé oči v roce 1982).
Noví producenti (Salzman svůj podíl prodal v roce 1975 a „Cubby“ Broccoli zemřel v roce 1996, takže EON dnes spoluvlastní jeho dcera Barbara) sice našli vhodného představitele v Piercovi Brosnanovi, jenž vybavil agenta 007 nejen elegancí, ale také klukovskou hravostí. Byli však postaveni ještě před jednu složitou otázku: jak navázat na zcela „nedotknutelnou“ bondovskou tradici z šedesátých let a přitom vyprávění přizpůsobit moderním thrillerům let devadesátých. Nepříliš šťastná se ukázala snaha učinit Bonda více „politicky korektního“, neboť tím byly velmi oslabeny nejpříznačnější rysy prvních filmů i literárních předloh. Zejména s ohledem na Bondovo chování k ženám. Nešlo jen o zjevnou emancipaci špionových partnerek, které byly ve srovnání s bondgirls ze šedesátých a sedmdesátých let mnohem „nezávislejší“.
Za své vzalo třeba i roztomilé flirtování se sekretářkou z ústředí britské služby slečnou Moneypenny, neboť v době sexual harassmentu (a v době, kdy M je žena! – hraje ji Judi Denchová) je agent 007 nahlížen jako pozůstatek studené války a jako nevyhynulý „sexistický dinosaurus, který nenávidí ženy“. Jak se bude k bondgirls v příštích filmech chovat nový představitel agenta 007 Daniel Craig je otázkou, neboť jeho násilné a realistické pojetí stěžejní role se ve filmu Casino Royale zatím týká jen jeho nepřátel, nikoli jeho milenek.
Dnes se sice ve světě již nezakládají stovky bondovských klubů jako v šedesátých letech, ani se nenakupují v horečnatém transu košile, límečky, manžetové knoflíčky a parfémy s trojčíslím 007, ani se sexuální výkonnost dam neposuzuje pouze podle velikosti pahorku lásky na jejich dlaních. Přesto ale i po půl století platí, že diamanty a bondovky jsou věčné.
