Po dvou letech od natáčení filmu Blade II do České republiky opět pracovně zavítal Guillermo del Toro a natočil zde další comicsovou adaptaci, jeho vyvoleným je protentokrát Hellboy. Mike Mignola, z jehož hlavy a pera Hellboy vzešel, se svého dítka plně nezřekl úplně ani nyní a podílí se na výtvarném řešení filmové adaptace (ostatně již k Bladeovi II přibral režisér Mignolu coby konzultanta výtvarné stránky filmu). O obsazení titulní role Hellboye svedl del Toro dlouhý boj. Na úkor Vina Diesela, upřednostňovaného filmovým studiem,který měl o roli jako fanoušek comicsu eminentní zájem, prosadil del Toro svého oblíbeného (i bez masky Hellboyovi velmi podobného) Rona Perlmana,který hrál již v jeho filmech Cronos a Blade II.). Za všechno se ale platí a del Toro zaplatil za toto své rozhodnutí výší rozpočtu. Na Diesela by mu totiž studio jistě přikleplo více než současných 60 milionů dolarů. Hollywoodští režiséři hispánského původu (např. i Robert Rodriguez) však mají pověst mužů schopných natočit film, který na svůj rozpočet rozhodně nevypadá…
Ve filmu jsou odkazy na řadu Hellboyových příběhů. Zmiňována je například povídka The Corpse (Mrtvola), nebo Pancakes (Lívance), základem pro děj filmu však je kniha Sémě zkázy. Začíná v roce 1944, kdy se během nacistického experimentu na tento svět dostalo jedno ze Satanových dětí: Hellboy, rudý chlapec s levou rukou vyrobenou z neznámého a velmi tvrdého kamene a dvojicí rohů, které považuje za svou největší vadu a proto je pravidelně piluje. Hellboy se nedostává do rukou nacistů, kteří by ho rádi viděli v čele šiků obdobných monster vítězících nad spojenci, ale pod kuratelu Američanů, jmenovitě profesora Bruttenholma (alias Brooma). Ten z chlapce, který mezitím poněkud vyrostl, vychová „největšího světového paranormálního vyšetřovatele“ (jak o sobě Hellboy s oblibou rád mluví) a jedničku Úřadu pro výzkum paranormálních jevů. Monstrum svého mentora považuje za adoptivního otce. Poté, co je Bruttenholm zavražděn, je Hellboy pověřen vyšetřováním s právem vytvořit si tým spolupracovníků. Volí pyrokinetičku Liz Shermanovou a Abeho Sapiena, záhadného tvora, který má některé schopnosti lidské a některé rybí.
Vyšetřování zavede trojici až do prokletého domu, kde se budou muset utkat se šíleným mnichem Grigorijem Rasputinem (opravdu, je to Ten Rasputin! - přežil před devadesáti lety své otrávení, zastřelení a vhození do zamrzlé Něvy). Co (nebo kdo) to vlastně stojí za smrtí profesora Bruttenholma? Díky komu (nebo čemu) má Rasputin své nadlidské schopnosti? To jsou otázky, na které hlavní hrdinové tohoto detektivního příběhu tajemnými a nadpřirozenými prvky hledají odpovědi. Nechybí ani komediální stránka, o kterou se stará především sám Hellboy svými suchými hláškami během soubojů se zlovolníky všech druhů. Vedle Rona Perlmana se ve filmu představí Selma Blairová (Velmi nebezpečné známosti, Pravá blondýnka) v roli pyrokinetičky Liz Shermanové a John Hurt (Vetřelec, Contact) coby profesor Bruttenholm. Ačkoli hlavními režisérovými kandidáty pro roli Rasputina byli Gary Oldman a Jean Reno, roli nakonec získal Karel Roden.
Český herec Karel Roden (můžeme ho vidět i ve filmu Vaterland - Lovecký deník) se pro Mignolovu vizi Rasputina snad narodil, maskérům – v nadsázce řečeno – stačilo Rodenovi oholit hlavu a přilepit falešný vous a měli vystaráno... To Ron Perlman se maskérskému týmu, vedenému Rickem Bakerem (celkem 6 Oscarů za masky), denně musel svěřovat po čtyři hodiny. Představitel Abeho Sapiena kaskadér Doug Jones trávil v maskérně hodin dokonce šest. Jonesovi muka v maskérně umenšilo režisérovo rozhodnutí použít pro většinu scén místo herce animatronickou loutku Abeho Sapiena nebo počítačově vytvořenou postavu. O vizuální efekty, kterých je ve filmu opravdu hodně, se postaralo studio Phila Tippetta (podílel se na Jurském parku či Hvězdné pěchotě).
Film natáčený v Praze a jejím okolí využil trojice pražských lokací. V Holešovicích štáb natáčel především v prostředí industriální architektury, která jako by (prý) z oka vypadla americkému Newarku. Po několik dní zde vznikaly i scény z předhalloweenských veselic. Na Smíchově architekti nechali k existujícím stavbám u staré tiskárny v Grafické ulici přistavit kulisy. Sousedící volná plocha nad Strahovským tunelem pak byla aranžována do podoby parku. Filmaři si "obsadili" i novorománský kostel sv. Gabriela, který si opravdu nějakou tu filmovou roli zaslouží. Však se sami můžete přesvědčit ve fotogalerii...
Natáčení probíhalo i v Dalejském údolí. Vznikla zde rozsáhlá kulisa polorozbořeného kostela, ve kterém se na tomto světě poprvé ukázal Hellboy. Scéna jako by z comicsu vypadla, opravdu se v tomto případě architektu podařilo vystihnout jak náladu i monumentálnost Mignolových kreseb.
Při znalosti předchozích del Torových filmů si myslím, že comicsoví fanoušci se mají opravdu nač se těšit. Snímek by se pro režiséra mohl stát pozvánkou do první hollywoodské ligy. Přejme to tomu sympatickému tlouštíkovi…
