Socha vznikla jako klauzurní práce v ateliéru profesora Jiřího Beránka na Západočeské univerzitě v ústavu umění v Plzni.
Doušová dnes řekla, že cílem bylo vytvořit spíše sochu literáta nežli politika, proto zvolila barvu připomínající papír. Socha je zhotovena z polyesterové pryskyřice, a to v životní velikosti. Na saku, které má socha přehozené přes rameno, se objevují útržky literárních děl autora.
Oslavná socha
"Já jsem mu chtěla vlastně vzdát čest, úctu, že si ho vážím, chtěla jsem udělat oslavnou sochu," řekla při odhalení sochy Doušová. Nikdo jiný by ji prý za vytvoření sochy v životní velikosti nestál. Studentka se nicméně s Havlem nikdy nesetkala, sochu vytvořila na základě fotografií a údajů o exprezidentovi. Od začátku prý měla představu, že socha by mohla stát v kavárně Slavia. Doufá prý, že se podaří dohodnout její dlouhodobější umístění v kavárně.
"Postoj sochy je uvolněný, v civilním oděvu a v pohybu směrem dopředu, s optimistickým úsměvem ve tváři. V ruce drží papírové desky jako atribut literáta," uvedla Doušová. Dočetla se prý, že Havel má toto místo rád, zasadil se o to, aby se po revoluci znovu otevřela.
Dodala, že socha byla nejprve vystavena na veřejném prostoru v Plzni, odkud ji ukradl neznámý pachatel. Po týdnu od krádeže ji postavil na výpadovku z Plzně směrem k Praze s nápisem "Praha Havel na Hrad" a anonymně zavolal na policii, kde se socha nachází.
Umístění není zvoleno šťastně
Podle šéfredaktora časopisu Art & Antiques Jana Skřivánka není umístění takové sochy v kavárně Slavia úplně šťastné. "U sochy hodně záleží na použití. To, že je to taková naivní figura by vlastně nemuselo vadit, pokud je to vystaveno třeba v galerii, je tam nějaká ironie, tak to může fungovat. Myslím si, že pokud to bude postaveno v kavárně Slavia, tak je to trochu obskurní," řekl. "Lidé se tam s tím budou fotografovat a podobně."
Zdůraznil ale, že o záměru autorky nic neví a pokud socha nebude ve Slavii vystavena dlouhodobě, velký problém v tom nevidí. Figurativní pomníky jsou podle něj v současné době pro umělce těžkou úlohou. "Je otázka, jestli to ještě v dnešní době jde udělat tak vážně, jako je třeba Palacký nebo Hus," řekl.
