Madagascar je nový animák z dílny Dreamworks Pictures, vyprávějící o skupině zvířátek, která jsou při útěku ze ZOO v newyorském Central Parku chycena a „deportována“ do domovské Afriky. Zde si musí poradit s jedním vcelku zásadním problém postarat se o sebe ve skutečném životě, o kterém do té doby v péči ošetřovatelů ze zoologické zahrady neměli ani páru.
Soundtracky k animovaným filmům mám docela rád. Líbí se mi ta pozitivní atmosféra, která z nich sála a i fakt, že přesto, že z nich podle nepsaných pravidel musí občas ukápnout porce smutku, sentimentu a patosu, vždycky to nakonec dopadne dobře.
Z tohoto pohledu začíná Madagascar naprosto úžasně, skladbou Best Friend Theme od Hanse Zimmera. Zpočátku zní jen příjemná črta melodie hrané na banjo, do ní se za moment přidá veselý pískot a po chvíli už dojde i na doprovod bicích a klavíru. Pakliže znáte montypythonovskou Always Look on the Bright Side of Life nazpívanou partou Art Garfunkel, musí vám být hned jasno, v jakém duchu je Zimmerova skladba vystavěna. Mě osobně tímhle kouskem mistr převelice potěšil a to především proto, že se u něj stylově jedná o něco úplně nového, co jen nerecykluje jeho stará díla.
Nicméně hned následující písnička I Like To Move It mě v hodně negativním smyslu slova vytřeštila a nepříjemně vytrhla ze sympatické atmosféry navozené Zimmerovým kouskem. Pokus jakéhosi Sacha Baron Cohena o hopsavý rádiový hit se skutečně podařil, vlasy na hlavě mi hrůzou vstávají už jen při vzpomínce na tuto neskutečně stupidní popinu, která je, co se hudby týče, tak deset let zpátky (ale dělat to stejně jako 2 Unlimited není retro) a asi zcela v jiné dimenzi v rámci vokálu. Jeho majitel se zřejmě domnívá, že hlasový projev typu „je mi 54, začínám být senilní a teď budu rapovat jako mluvící zvířátka z animovaného filmu,“ nemůže na posluchačích zanechat následky. Koneckonců si vše i na konci svého opusu trefně okomentuje větou: „Not bad, men?! I like it!!!“.
Vlastně je tohle takový velký a jediný exot na celé desce a zřejmě i jakýsi „popový tahák“, který má potenciální posluchače přinutit si desku koupit. Jinak je výběr sestavený hodně obstojně. Následuje Hawaii Five-O se svým bondovsky našláplým jazz-rockem, po nich Boogie Wonderland, která jménem i prvním tónem trumpet jasně dává najevo svoji přízeň výrazné pop-funkové fúzi, naopak Whacked out conspiracy od Jamese Dooleyho je spíše klidnější zlodějské mambo s prvky jazzu (jako třeba ze soundtracků Davida Holmese). Pochopitelně se dočkáte i nějakých hitovek, s nimž producenti skutečně nešetřili: Vangelis – Chariots of Fire (máte rádi vyhlašování Miss?), Bee–Gees – Staying Alive (ty jo, všechen ten pop z 80. let a níž nebyl zase až tak hloupej) a Louis Armstrong – What A Wondeful World (existuje někdo kdo by tuhle nemiloval?).
Nu a téměř v závěru najdete ještě tři (už bohužel nepříliš výrazné) skladby od Hanse Zimmera a jednu, hodně africky vyladěnou (The Foosa Attack) od Heitora Pereiry, který se Zimmerem spolupracoval už i na Mission: Impossible 2 či Přísaze.
Verdikt: Až na jeden hodně tvrdý úlet je to příjemně poskládaná deska. Vlastně se sám divím, že sem snesl kombinaci „málo filmové hudby + hodně popových písniček“.
Hodnocení: 70%
Seznam skladeb:
01.Best Friends - Hans Zimmer
02.I Like To Move It - Sacha Baron Cohen
03.Hawaii Five-O - The Ventures
04.Boogie Wonderland - Earth, Wind & Fire
05.Whacked Out Conspiracy - James Dooley
06.Chariots Of Fire - Vangelis
07.Stayin' Alive - The Bee Gees
08.Zoosters Breakout - Hans Zimmer
09.Born Free - Hans Zimmer
10.Foosa Attack, The - Heitor Pereira
11.Beacon Of Liberty - Hans Zimmer/James S. Levine
12.What A Wonderful World - Louis Armstrong
