Americký filmař Geogre Lucas si spolu se svým kamarádem Francisem Fordem Coppolou na konci šedesátých let předsevzal, že změní podobu americké kinematografie. A oběma se to podařilo, i když každému zcela odlišným způsobem. Zatímco Coppola se stal prvním z mladých tvůrců, kteří se měli stát miláčky kritiky (Martin Scorsese, Brian De Palma, Paul Schrader), Lucas je dnes společně se Steven Spielbergem pokládán za proroka hollywoodských velkofilmů. Díky olbřímímu úspěchu své vesmírné fantasy Hvězdné války (1977), která se stala největším komerčním hitem dekády, se Lucas nejenže proslavil po celém světě, ale také se stal multimilionářem, produkujícím své vysněné projekty (dobrodružná série Indiana Jones i Kurosawův historický opus Kagemuša) a šéfujícím několika filmovým studiím (Lucasfilm, Industrial Light & Magic). V roce 1999 se po dvou desetiletích vrátil k režii, aby natočil novou trilogii Hvězdných válek.

George Walton Lucas Jr. se narodil 14. května 1944 v kalifornském městečku Modesto. V dospívání snil o kariéře automobilového závodníka, vážná nehoda ho však přiměla přehodnotit plány, přesunout se do zákulisí a zkusit štěstí v závodní stáji coby mechanik. Zhruba v téže době se Lucas začal zajímat také o fotografii a film a brzy zaujal svými amatérskými snímky. Podporu nalezl u šéfa „své“ stáje, kameramana Haskella Wexlera, který Lucase přiměl brát film vážně a přesvědčil ho ke studiu na University of Southern California. Zde Lucas nejprve studoval animaci, později přestoupil na obor kamera a natočil celkem osm studentských snímků. V závodnické historce 1:42:08: A Man and His Car (1966) se vrátil k milovaným automobilům (a nebyl to návrat poslední, působil například i jako jeden z kameramanů snímku se Stevem McQueenem Grand Prix, 1966). Ostatní filmy už ale naznačily šíři jeho zájmů. V tříminutovém snímku Freiheit (1966) zachytil osudový pokus o útěk přes Berlínskou zeď. Patnáctiminutová sci-fi Electronic Labyrinth THX 1138 4EB (1967) se odehrávala v utopické společnosti budoucnosti. Dokument The Emperor (1967) byl portrétem proslulého kalifornského diskžokeje, další dva dokumenty – 6-18-67 (1967) a Filmmaker (1968) – pak zachytily natáčení westernu Mackennovo zlato (1969), respektive dramatu Francise Forda Coppoly Rain People (1969). Lucasova spolupráce s generačním souputníkem Coppolou ale měla mít delšího trvání…

S Coppolou se George Lucas setkal v roce 1968 ve studiích Warner Bros., kdy se coby asistent režie podílel na jeho muzikálu Divotvorný hrnec (1968) a dramatu Rain People. Oba se záhy stali blízkými přáteli, a tak když věhlasnější Coppola zakládal na počátku sedmdesátých let vlastní produkční společnost American Zoetrope, Lucas se stal jejím viceprezidentem. Celovečerní debut George Lucase THX 1138 (1971) pak byl prvním snímkem natočeným v Coppolově produkci. Jak už název filmu napovídá, Lucas navázal na svůj úspěšný studentský snímek a představil svého titulního hrdinu (Robert Duvall), člena utopické komunity, permanentně sledované a neustále regulované za pomoci drog. Jedinou možností úniku před systémem je úprk na zemský povrch, údajně zamořený atomovým spadem. Stylizovaný snímek, který zaujal hlavně svou výtvarným laděním do sterilní běloby, si v době premiéry mnoho diváků nenašel a v kinech propadl. Zaslouženého úspěchu se mu dostalo až po několika letech, kdy jej Lucas uvedl v obnovené premiéře. Od fantastického námětu si Lucas odpočinul retrokomedií Americké graffiti (1973). Prázdninová historka o teenagerech z malého kalifornského městečka, kteří se vyžívají v automobilových soubojích muže proti muži, se stala jedním z kasovních trháků sezony.

Přestože si díky Americkým graffiti získal Lucas autorskou svobodu, jeho vysněný a dlouho připravovaný projekt odmítalo jedno studio za druhým. Nikomu se totiž nechtělo investovat dnes směšných 11 milionů dolarů do vesmírné pohádky, v níž se to jen hemží rytíři a souboji na meče kombinovanými s přestřelkami intergalaktických křižníků. Až u 20th Century Fox našel Lucas podporu, a tak se v roce 1976 mohlo rozběhnout natáčení vesmírné ságy o cestě mladíčka Luka Skywalkera za hrdinstvím a slávou. 27. května 1977, dnem světové premiéry Hvězdných válek, se pak začala odvíjet nová kapitola světové kinematografie. Komerční úspěch, s jakým se Hvězdné války setkaly, byl totiž tehdy zcela nemyslitelný a Lucas se přes noc stal průkopníkem nového pojetí filmového průmyslu, které s sebou postupně přineslo nejen stomilionové rozpočty a marketingové strategie, ale také zdětinštění světového filmu. Veškeré výtky, které se na Lucasovu hlavu během let snášejí, jej však mohou nechat chladným. Díky finančním příjmům plynoucích z filmu a především z na něj navěšených propriet, od hraček až po ložní prádlo, je Lucas skutečně nezávislým filmařem, který může natáčet snímky podle svého gusta a zakládat filmová a postprodukční studia. Například trikoví specialisté z Lucasovy firmy Industrial Light & Magic (známější pod zkratkou ILM) posunuli svůj obor během několika desetiletí o pořádný kus kupředu a výrazně se podíleli na vstupu digitálních technologií do kinematografie.

Tlaky na Lucase, aby natočil pokračování své vesmírné fantasy, byl značný a on sám tyto našeptávače nehodlal odmítnout. Sága Hvězdných válek se však vyvinula nečekaným směrem. Začalo to Lucasovým ústupem do pozadí, režii dalších dvou dílů totiž svěřil jiným a sám se věnoval pouze scénáři a produkci. Také příběh Luka Skywalkera se odehrál krkolomněji, než se zprvu zdálo. Zejména odhalení pravdy o Lukově otci v závěru snímku Impérium vrací úder (1980) doslova šokovalo valnou většinu příznivců. A přestože se dvojka ani trojka Návrat Jediho (1983), která završila návrat Anakina Skywalkera na stranu dobra, úspěchu prvního dílu nevyrovnala, oba snímky se staly jedněmi z nejúspěšnějších titulů desetiletí. Následné výzvy k natočení dalších dílů však Lucas dlouho odmítal, vesmír Star Wars se rozrůstal pouze o televizní snímky typu The Ewok Adventure (1984) a Bitva o planetu Endor (1985) či animované série Ewoks a Droids (obě 1985).

Přestože Lucas nadlouho pověsil režii na hřebíček, filmu se coby scenárista a producent věnoval i v průběhu let osmdesátých a devadesátých. Už v roce 1979 produkoval snímek More American Graffiti, v němž bezstarostnou atmosféru první poloviny šedesátých let ze snímku Americké graffiti nahradil období rebelující mládeže a válčení ve Vietnamu. V letech osmdesátých pak stál Lucas společně se režisérem Stevenem Spielbergem u zrodu dalšího velkého filmového hrdiny – Indiany Jonese. Oba milovníci dobrodužných sérií z let 30. a 40., kteří chtěli navázat na jejich poetiku vlastním snímkem, poslali ve snímku Dobyvatelé ztracené archy (1981) svého hrdinu do souboje s nacisty o významný biblický artefakt. Ještě v průběhu osmdesátých let na „Dobyvatele“ navázala dvě filmová pokračování, Indiana Jones a Chrám zkázy (1984) a Indiana Jones a polsední křížová výprava (1989), mezi lety 1992 až 1999 pak vznikla televizní série Mladý Indiana Jones. K dalším, už ne tak úspěšným počinům George Lucase pak patřila nejen filmová adaptace comicsu o komickém mimozemšťanovi Kačer Howard (1986) a stylová fantasy Willow (1988), ale také životopisné drama F. F. Coppoly o automobilovém konstruktérovi Tucker: Člověk a jeho sen (1988) či historická freska Akiry Kurosawy Kagemuša (1980).

V roce 1994 přišlo to, nač fanoušci Hvězdných válek toužebně čekali – George Lucas ohlásil návrat k režii. Jeho vyvoleným projektem navíc stala nová trilogie ze světa Hvězdných válek, která by vyprávěla o přechodu Anakina Skywalkera na stranu zla a představila vznik galaktického Impéria. Ještě předtím, v roce 1997, uvedl Lucas do kin v obnovené podobě první trilogii Hvězdné války vyšperkovanou o několik nových scén a desítky digitálních úprav. A přestože nová podoba filmů odpovídala dnešním představám o rozmáchlém velkofilmu, nešlo se obránit pocitu, že část kouzla Hvězdných válek s jejich restaurací nenávratně zmizela a že obavy nad podobou trilogie nové jsou možná namístě. A premiéra prvního z nových dílů, nazvaného Star Wars: Epizoda I – Skrytá hrozba (1999), je nerozptýlila. Příběh mladičkého Anakina vstupujícího do řádu rytířů Jedi totiž nebyl jedinečným filmovým dobrodružstvím, působil spíše dojmem tuctového spektáklu plného dětinských vtípků a nudných hrdinů. A přestože další dva díly, Star Wars: Epizoda II – Klony útočí (2002) a Star Wars: Epizoda III – Pomsta Sithů (2005), postupně Lucasovo režisérské renomé lehce vyspravily, oslnivý comeback se i přes komerční úspěchy prostě nekonal.

Nová trilogie Hvězdných válek byla završena, George Lucas se vrhl do nových projektů. Vedle Indiana Jonese a Království křišťálové lebky (2008) k nim patří dva televizní seriály ze světa Star Wars, hraný a animovaný (tomu druhému ještě předcházel film Star Wars: Klonové války, 2008) a válečný snímek Red Tails o černošských pilotech za druhé světové války.