Film navazuje na provokativní dokument Český sen o moci reklamy a médií, který vzbudil velké ohlasy a získal ceny po celém světě. Podobný zájem by podle autorů mohli zahraniční diváci mít i o film o kontroverzním a nakonec nerealizovaném radaru. "Český mír zblízka a s nadsázkou a humorem ukazuje zákulisí všech těch absurdních válek okolo něj," přiblížili snímek tvůrci.
"Zajímá nás absurdita a nadsázka. Když se člověk zasměje tomu, co se v současnosti děje, tak se těch dějů lépe dotýká," uvedl spolurežisér Klusák, který rovněž vedl kameru a film sestříhal. Děj je podle něj zábavný prakticky po celé 104 minuty, jak dlouho trvá.
Hlavními protagonisty snímku jsou na jedné straně propagátoři radaru, například tehdejší premiér Mirek Topolánek či mediální odborník Tomáš Klvaňa, který se neúspěšně pokoušel o potřebě radaru přesvědčit veřejnost. Na straně druhé figurují aktivisté různých více či méně průhledných mírových sdružení, starosta obce blízké plánované stavbě radaru Jan Neoral a další protestující obyvatelé brdských obcí.
Mnohem více prostoru ve snímku dostali právě odpůrci radaru; pustili totiž filmový štáb často až doslova do své "kuchyně". Zástupci českých i amerických státních institucí naopak vesměs zůstávali ostražití. Klusák s Remundou proto například nemohli točit ve vládním letadle, když Topolánek letěl za prezidentem Bushem; prezidentská kancelář jim prý zase počátkem dubna neumožnila natáčet ceremoniál, na němž prezident USA Barack Obama a jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv v Praze podepsali odzbrojovací smlouvu START. Tuto scénu chtěli do snímku následně zařadit jako dovětek.
Ve filmu však naopak nechybí "partyzánská válka" aktivistů Greenpeace o brdskou kótu 718 s vojenskou policií, četné protiradarové demonstrace a diskuse propagátorů a odpůrců radaru přerůstající v hádky. Nechybí ani již legendární oslavná píseň na radar v provedení zpěváka Jana Vyčítala a tehdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové. "Řekli bychom si, jak je to vtipná fabulace, jako ze Švejka, a ono se to přitom stalo," konstatoval Klusák.
Klusák s Remundou snímek natáčeli dva a půl roku, za 150 natáčecích dnů pořídili 124 hodin hrubého materiálu. Natáčet přestali, když Obama krátkým půlnočním telefonátem loni v září oznámil premiéru Janu Fischerovi, že USA od svého plánu na vybudování radaru ustoupily.
Oproti Českému snu, kde Klusák s Remundou přímo vystupují, se pokoušeli ustoupit do pozadí, ne vždy se jim to však podařilo. Zřejmě bolestivý pro ně zřejmě byl například zážitek, kdy je vojenští policisté odvádějí za použití "hmatů a chvatů" a bez ohledu na drahé kamery a další přístroje z vojenského prostoru.
Kromě verze určené pro promítání v kinech autoři připravují ještě další pro DVD, na níž chtějí zařadit i některé další scény. Vytvořili také kopii s anglickými titulky, protože snímek chtějí nabídnout i zahraničnímu publiku. Amerických vojenských základen je podle nich po celém světě rozseto přes 800, zdánlivě česká tematika proto podle nich může oslovit i mnoho cizinců.