Fantastické světy a Probuzení tmy

26. 10. 2007 - 14:29 | Téma | red

Fantastické světy a Probuzení tmy zdroj: tisková zpráva

Odkud vzešlo Probuzení tmy a kde brali jeho tvůrci inspiraci? Jaké tituly ovlivnily filmovou podobu a kam tento snímek posouvá fantastické žánry? To jsou otázky, na něž hledají následující řádky odpověď

Odkud vzešlo Probuzení tmy a kde brali jeho tvůrci inspiraci? Jaké tituly ovlivnily filmovou podobu a kam tento snímek posouvá fantastické žánry? To jsou otázky, na něž hledají následující řádky odpověď.

Kam začlenit snímek Probuzení tmy nám již jasně napovídá logo produkční společnosti Walden Media, která se orientuje na rodinné snímky s nádechem didaktičnosti. Před dvěma lety uvedla veleúspěšné Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň, loni Most do země Terabithia. Letos má být podobným projektem Probuzení tmy.

Sedmidílná knižní série C. S. Lewise Letopisy Narnie, která vycházela v letech 1950 až 1956, se stala jakýmsi předobrazem fantastické literatury pro děti, dbající na rozvoj fantazie a zároveň obsahující výrazné morální poselství, často křesťansky podbarvené. Katherine Patersonová, jež vytvořila knižní podobu Mostu do říše Terabithia (1977), se k Lewisově Narnii hlásila. Susan Cooperová, autorka pětidílné série Hledač (1965 až 1977), do níž Probuzení tmy (1973) zapadá coby díl číslo dvě, takovéto veřejné přiznání neposkytla, přesto je i v jejím případě zdroj inspirace zjevný. Do této volné autorské řady můžeme připojit také Michaela Endeho a jeho Nekonečný příběh (1979), jemuž se v obdobní 1984 až 1994 dostalo hned tří filmových adaptací.

Spíš než k originálu, tedy Letopisům Narnie, můžeme Probuzení tmy připodobnit k Mostu do země Terabithia. Prolog mají oba snímky prakticky totožný. Poté se však děje rozbíhají do odlišných směrů. „Terabithia“ je dramatem, jež se zaobírá mikrosvětem dvou dětí, které nezapadají mezi své vrstevníky. Probuzení tmy naopak bere sebe sama jako fantastické dobrodružství, které obyčejného chlapce Willa Stantona vidí jako velkého reka. Nadějně rozvržený námět vyprchává do ztracena. Jeho „vyvrcholení“ můžeme v lepším případě přirovnat k Nekonečnému příběhu (jen na hrdinovi záleží, jak zaplní svět své fantazie), v horším případě s Matrixem (zrodil se nový vyvolený, který je nadán až božskou schopností ovlivňovat cokoli a kohokoli).

Harry Potter a Ohnivý pohár Půdorys příběhu je modelován v duchu počítačových her – Willovým úkolem je posbírat šest rozdílných Znamení, které mohou zachránit svět před Temnotou. Jejich hledání probíhá v jakýchsi herních levelech, během nichž se hrdina vždy přenesen v čase a usiluje zde o zisk artefaktu – přičemž temný Jezdec vysílá své nohsledy, kteří mají Willovi zabránit v úspěchu. Tvůrci zde nebyli schopni postavit hrdinu před vážnější překážky. Will stane proti krkavcům a hadům, vikingským nájezdníkům anebo čarodějnici, žádný z těchto nepřátel však hrdinu v ohrožení života neuvede. Vše plyne v přívětivé atmosféře Willovy nepřemožitelnosti.

Motivem slibující jakési osvěžení nabízí pubescentní vzdor čtrnáctiletého chlapce, žijícího se sedmi sourozenci, a přesto sám. Vybuchující (obrazně i doslova) zášť vůči světu ale nemá větší šanci vyplout na povrch, hněv je vzápětí zažehnán promluvou do mladíkovy duše. To Harry Potter si okamžiky vzpurnosti uměl vychutnat o poznání živěji (Harry Potter a vězeň z Azkabanu, 2004, a zejména Harry Potter a Fénixův řád, 2007).

V jednom nás fantastické filmy nezklamou nikdy: jejich tvůrci stále a znovu užívají staroanglických architektonických a výtvarných prvků. Tuto zkušenost máme v případě epických vyprávění Pán prstenů (2001–2003) a Letopisy Narnie (2005), kde se zromantizovaná vize Anglie objevuje coby vzpomínka na mládí autorů, anebo v Hvězdném prachu, zasazeném do viktoriánského období. Neschází ale také v sérii o Harrym Potterovi (od 2001) anebo ve Zlatém kompasu (2007). S touto výtvarnou koncepcí pak nepominutelně souvisí zjevné odkazy na gotický horor. Na tento fantastický žánr dají vzpomenout nejen stará šlechtická sídla, ale třeba též „frankensteinovský“ větrný mlýn. Z obdobného zdroje čerpává také Tim Burton, stačí vzpomenout jeho comicsový film Batman (1989) anebo Mrtvou nevěstu Tima Burtona (2005). Nejvýraznější odezvu gotických hororů ale nalezneme v jeho hororové pohádce Ospalá díra (1999), tedy snímku, s nímž se v Probuzení tmy setkáme hned několikrát. Třeba v osobě Jezdce, který po světě bezhlavě šíří zlo.

Snad nejméně šťastným nápadem Probuzení tmy tvoří odkazy na současnost – od návštěvy obchodního centra až po vizi rozpadajícího se Londýna a New Yorku. Většina fantastických snímků se od dnešní civilizace distancuje (Letopisy Narnie se odehrávají během druhé světové války, Most do země Terabithia zamířil na americký zapadákov) – jejich tvůrci vědí, proč tak činí. I vstup reality by totiž měl působit snově a romanticky. A toho současné velkoměsto schopno věru není.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Liam Neeson si zahraje zabijáka trpícího ztrátou paměti

Liam Neeson si zahraje zabijáka trpícího ztrátou paměti

16. 4. 2021 | Novinky | Adam Homola

Liam Neeson se akčních thrillerů nevzdává, ostatně proč taky. Je to žánr, ve kterém se na stará kolena našel.
Vesmír, magnety a vzkříšení Hana, taková je nová ukázka na Rychle a zběsile 9

Vesmír, magnety a vzkříšení Hana, taková je nová ukázka na Rychle a zběsile 9

15. 4. 2021 | Trailery | Adam Homola

Další díl Rychle a zběsile měl být sice dávno za námi, ale z loňské premiéry kvůli covidu sešlo a filmu se tak dočkáme letos.
Armáda mrtvých: Bautistovi stojí v cestě ke 200 milionům dolarů horda zombíků

Armáda mrtvých: Bautistovi stojí v cestě ke 200 milionům dolarů horda zombíků

14. 4. 2021 | Trailery | Adam Homola

Las Vegas je plné peněz i zombíků a Dave Bautista se s tím pokusí něco udělat.
Jednu ze záporných postav si v novém Shazam zahraje Lucy Liu

Jednu ze záporných postav si v novém Shazam zahraje Lucy Liu

13. 4. 2021 | Novinky | Adam Homola

Do připravovaného pokračování komiksárny Shazam! se přidává Lucy Liu.