Jak se řekne čínsky Arbait macht frei? Laogai!
Do koncentračního tábora hluboko v džungli ho zavřeli, protože si myslel něco jiného, než ostatní; ani to nemusel říkat. Celých 19 let denně dřel, aby se s něj stal jiný člověk, nadšený zastánce vládnoucích idejí. Věci, které vyráběl, pomáhaly financovat režim, jež ho bezdůvodně držel ve vězení. Věděl, že když ho popraví, nebudou se ptát, jestli smí prodat jeho orgány. To není líčení nacistických zločinů, ale příběh ze současné Číny. Přináší nám ho čínský disident a bývalý vězeň Harry Wu ve svých filmech Komunistická charita a Čínský gulag na festivalu Jeden svět.
Apocalypse now! To jediné mě napadlo při pohledu na veřejné popravy, které jsou v Číně na denním pořádku. Kvalita záznamu je naštěstí pro divákovu duši dost špatná, zato detailní popis průběhu popravy ukazuje, že současná Čína snese svou důmyslností, jak nejlépe zabíjet, srovnání s Hitlerovým režimem. Dokument Komunistická charita ale nemá za cíl jen ukazovat hrůzy poprav mnohdy nevinných lidí nebo politických vězňů (na každý měsíc jsou dopředu připraveny kvóty odsouzenců k smrti, pokud chybí kriminálníci, musí se hledat jinde), ale poukázat na souvislost s transplantací lidských orgánů.
Čína snad jako jediná země na světě totiž nepokrytě odebírá zabitým vězňům orgány od ledvin po oční rohovky. Od rozsudku do popravy uplyne většinou jen pár hodin a popravy jsou zase načasovány tak, aby bylo připraveno dostatek příjemců. To, co Západ považuje za nechutné, má komunistický režim za přednost: „Nabízíme nejčerstvější orgány na světě a v největší škále,“ chlubí se v dokumentu jeden z čínských lékařů.
„Nemyslím, že bychom měli žádat oficiální souhlas s odebráním orgánů od člověka, který byl zabit stejně proti své vůli,“ ospravedlňuje se thajský lékař, který vede transplantační kliniku pro bohaté zákazníky z celého světa. Nutno dodat, že nejrozšířenější vírou v Asii je buddhismus, který je sice proti jakémukoli násilí, souhlasí ale s myšlenkou, že mrtvé tělo bez duše není třeba uctívat, ale vrátit do koloběhu přírody. Jenže asijskými filozofiemi se nechal inspirovat i Hitler, a jak to dopadlo…
Laogai: Převýchova prací
Druhý z dokumentů Harryho Wu je rovněž amatérský, ale v podstatně lepší obrazové kvalitě. Popisuje cestu mnoha výrobků běžně nabízených v západních supermarketech od výrobce ke spotřebiteli. Značka Made in China na „echt německém nářadí“ nebo „pravých českých“ hračkách pro děti už nikoho nepřekvapí. Horší ale je, když zjistíme, že dělníci v továrně, kde byly vyrobeny, neberou nízkou mzdu, ale žádnou, a když onemocní, nedostanou najíst. Tedy v koncentračním táboře.
V utajených továrnách s vysokými zdmi a strážními věžemi je nyní v Číně zavřeno několik milionů lidí, možná by se tam vešel celý český národ i s dětmi. Laogai, termín, kterým se Harry Wu snaží po slovech jako holocaust či gulag obohatit světové slovníky, znamená v překladu převýchova prací. Až nápadně se podobá nápisu nad vchody do německých koncentráků: Arbeit macht frei, práce osvobozuje. Laogai má dva cíle: Předělat vězně tak, aby opravdu věřili v ideály komunismu, a profitovat na jejich otrocké práci. „První, co musí člověk udělat po příchodu do laogai, aby přežil, je vzdát se veškeré své důstojnosti. Musí nejen přiznat svou vinu, i když si jí není vědom, ale podrobně rozebírat, jaké jeho myšlenky jsou ‚špatné‘ a systematicky se jich zbavovat,“ říká Harry Wu. Jeho naštěstí nezlomilo ani 19 let života v lágru.
Harry Wu se několik let po své emigraci do USA rozhodl vrátit do Číny, kde mu hrozila smrt, a s kamerou na rameni pomoci bývalým spoluvězňům. Existenci laogai se tedy i díky jeho odvaze podařilo prokázat, rozpoznat ale, který z čínských výrobků na našem trhu z nich pochází, je zcela nemožné. Stejně jako totální ekonomická izolace Číny. Podle Harryho Wu však řešení existuje: mít s komunistickou Čínou ekonomické kontakty, ale při každé příležitosti poukazovat na porušování lidských práv. A také říkat celému světu pravdu. Až bude totiž znát pojem laogai každé malé dítě, i diktátorský režim, který zatím jejich existenci popírá, zjistí, že pro něj bude ekonomicky výhodnější dodržovat alespoň základní lidská práva. V současné situaci, kdy se i čínský komunismus začíná reformovat, je to velká šance pro celý západní svět.
