Ne, Dumplings nejsou Prima vařečka. Dumplings nejsou ani alfredissimo!, kde Blixa Bargeld kdysi meditoval nad svým luxusním rizotem ze sépií. Dumplings jsou sexuálně dráždivá kulinářská podívaná, při které se vám budou dělat sliny, ale zároveň na ten pokrm myslím nebudete mít úplně chuť.
Obsesi po krásném těle se v poslední době věnuje čím dál víc snímků, připomeňme v této souvislosti domácí dokument Ženy pro měny Eriky Hníkové. Programy na hubnutí, liposukce, plastické operace, to jsou lákadla, kterým mnoho (nejen) žen nedokáže odolat. Ching Lee (Miriam Chin Wah Yeung) je odkvetlá hvězdička televizních seriálů. Se svým manželem, bohatým obchodníkem panem Lee (šedý vlk Tony Ka-Fai Leung), přebývá nyní Ching v hotelovém apartmánu, neboť jejich luxusní sídlo ještě není hotové. Pan Lee se ovšem o Ching moc nezajímá. Píše jí tučné šeky a čas tráví radovánkami s dospívajícími děvčátky.
Ching by ráda získala zpět jeho pozornost i dřívější obdiv přítelkyň. Proto se rozhodne navštívit tajemnou tetu Mei (Bai Ling). Mei je bývalou odbornicí přes potraty a nyní má pověst jako mistrovská kuchařka. Bydlí v obytném bloku, kde se omlazování věnuje kde kdo a způsob, jakým to Chan ztvárnil mi připomíná výhružná westernová intra podlých měst.Oproti usedlé a přertěnkované Ching je Mei v těsném tričku i kalhotách, s fascinujícím účesem a mandlovýma očima ideálem krásy. A to je jí prý přes 60 let! Její tajemství spočívá v ručně dělaných knedlíčcích. Když Ching za Mei přichází, ptá se jenom po výsledku. Ching ví, čím Mei knedlíčky plní. To jenom režisér s kameramanem hrají s divákem hru na pomalé odhalování a obnažování.
Růžově plyšově zvrácený námět využila scenáristka Lilian Lee k mnoha absurdním, podle vkusu strašlivým/ divoce vtipným situacím. Přes dramatické sekvence ale příběh ani v pozdějších pasážích nenabírá žádné strhující tempo. Spíš jako ona rtěnka okolo úst elegantně opíše kruh a naznačuje, že je součástí nekončící legendy.Miriam Yeung podává Ching jako upjatou, a přitom všeho schopnou ženu, což je ďábelská kombinace. Kamera Christophera Doylea (2046) si dává záležet na detailech jejího těla, případně módních doplňků.
Filmu ale bez debat vévodí Bai Ling. Ta ženská hraje Mei s dětskou rozverností, s dráždivou vyzývavostí osmnáctky, se spikleneckými gesty všeznalé třicítky. Sex-appeal podporuje Doyle celky její výstavní figury.
Šedovlasý Tony Ka-Fai Leung v Dumplings ztvárňuje prototyp samce spalovaného touhou, která se dere ven v nespoutaných explozích. Vynikající je jeho první scéna, kdy se miluje s mladičkou dívenkou. Kamera začne na noze dívky a v jediném záběru pomalu přejede obě figury, aby se vrátila zpět na dívčí nárt.Příprava knedlíčků samotných je pak Chanův a Doylův čistý voyeurismus.
Ve své podstatě jsou ale Dumplings pornografií, neboť veškerá krása a styl slouží hlavní hrdince Ching jenom ke chladnému účelu – omládnout. A metou omládnutí jejího i mládí Mei je soulož. A tím myslím ukojení vyprahlé touhy, čirou rozkoš. To je to jediné, na co potřebují muže. Protože s dětmi už si hrdinky dokáží poradit po svém. Chan tomu říká post-feminismus.
