Dobrodružným filmům roku 2006 dominovali superhrdinové a animovaná zvířátka. Objevily se první pokusy o nápodobu Jacksonova Pána prstenů: Letopisy Narnie a Eragon. A žebříčky návštěvnosti opanoval druhý díl Pirátů z Karibiku, nesoucí podtitul Truhla mrtvého muže.
Tradice posledních let se opakovala i v roce 2006 – hollywoodská studia chrlila jednoho superhrdinu za druhým ve snaze využít současné popularity comicsových dobrodružství. Vody rozbouřily hlavně dva velkofilmy, oba spjaté s režisérem Bryanem Singerem. Toho prvního, X-Men: Poslední vzdor, se Singer vzdal. Dokončení trilogie o hrdinných mutantech tak připadlo do rukou řemeslně solidního Bretta Ratnera. Singerovým dílům jedna a dva se trojka rovnat nemůže, prohra to však byla čestná. Od X-Menů prchl Singer k Supermanovi. Byl to nakonec on, komu se podařilo dostat projekt vznikající víc než jednu dekádu konečně do kin (jedním z horkých kandidátů na jeho režii byl mimochodem i Ratner). 250 milionů dolarů vložilo studio Warner Bros. do snímku Superman se vrací. A také do naděje, že se budou přepisovat dlouholeté žebříčky návštěvnosti. Výsledek dopadl na remízu; propadák ani megaúspěch se nekonají. První půlka filmu měla šmrnc – a druhá nikoli.
Jednoho posunu však letos superhrdinové přece dosáhli: vystoupili ze zákopů velkofilmu a dobyli i nová žánrová území: do rodinných komedií se prosadili zásluhou Školy superhrdinů s Kurtem Russellem a Zoom s Timem Allenem. O kvalitách Úžasňákových si ale mohou nechat jen zdát; Zoom se dokonce v žebříku serveru IMDB.com drží mezi nejhoršími filmy všech dob na krásném devátém místě. Moje superbejvalka je zase pokusem ukázat tradičního hrdinu za nových, komických okolností – co kdyby takovou osobou byla psychicky labilní žena, jíž dal právě přítel kopačky?
Vlajkovou lodí dobrodružného žánru pro rok 2006 jsou Piráti z Karibiku – Truhla mrtvého muže. Úspěch u pokladen to byl plný, vždyť v nich zásluhou zábavymilovných diváků uvízla jedna miliarda dolarů. Johnny Depp je jako kapitán Sparrow opět kouzelně jankovitý, také akce se dostalo publiku měrou vrchovatou. Jenomže půvabům a humorné nadsázce jedničky se Truhla prostě nevyrovnala.
Do historie, tradičního hájemství dobrodružných snímků, zamířilo ještě několik dalších, vesměs romantických filmů. Tristan a Isolda navázal na popularitu artušovských legend, již naposledy rozvířil přede dvěma lety Král Artuš. Příběh dvou milenců navzdory osudu měl vše, co podobná podívaná potřebuje – krásný pár v titulních rolích (James Franco a Sophia Mylesová), epické kulisy i atmosféru dávno zašlých časů. Také nejnovější Casanova (v podání Heatha Ledgera) se oděl do hávu opulentní hollywoodské podívané. Větších ambicí tentokrát vyprávěnka o proslulém svůdci žen neměla.
Kouzlo secesní Evropy, kouzlo tajemna, konečně i kouzlo kouzlení: to vše objevují hled dva snímky, romantický Iluzionista s Edwardem Nortonem a thriller Dokonalý trik, jež sváří Christiana Balea s Hughem Jackmanem. Francouzským přípěvkem je pak snímek Nová Francie, který diváky zavedl do bojů o nadvládu nad územím dnešní Kanady. Romance na pozadí velké bitvy však jenom jednou z mnoha v zástupu jí podobných. Ambici stát se velkým dílem evropského filmu tak naplnil pouze Parfém: Příběh vraha, ve kterém režisér Tom Tykwer představil za pomoci hereckého protagonisty Bena Whishawa zvrácenou osobnost masového zabijáka Grenouilla.
Na poli pohádkami a legendami ovlivněné fantastiky, již zastupují žánry heroická fantasy a meč a magie, nastává čas zkusit navázat na trilogii Pán prstenů. jak ji natočil Peter Jackson. Především Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň opisují Jacksonův recept takřka do puntíku. Nepříliš známý novozélandský režisér (Andrew Adamson), jenž však už má zkušeností s pohádkovými a fantastickými snímky (režíroval první dva díly animovaného Shreka) se ujme anglosaské literární klasiky (autorem je Tolkienův blízký přítel C. S. Lewis) a vydá se do své domoviny, aby využil proslavené krásy tamní přírody. To by v tom byl čert, aby to úspěch nebyl zaručen. Nebyl. Do kin sice film diváky přivábil, avšak chlad čišící z trikové preciznosti byl až příliš zřejmý. Na konci roku do kin vstoupil Eragon, hrdina stejnojmenného románu Christophera Paoliniho. Snímek je typickým příkladem adaptace, která neuspokojí nikoho. Puristé zamilovaní do předlohy vyčtou snímku odchylky od knižního děje, ostatním divákům se pak nedostane akčně dynamický film o hrdinném zachránci světa, ale upachtěná a poslepovaná historka o teenagerovi poletujícím na drakovi.
A tak se filmovým fantasy roku stal nenápadný, ale o to originálnější loutkový snímek Strings. Příběh v sobě kombinuje motivy známé z jiných děl, činí tak ale v podobě natolik překvapivé, že se přiřadí mezi snímky nezapomenutelné.
S Eragonem i Letopisy Narnie měla mnoho společného Šifra mistra Leonarda. Také tento velkofilm vznikl podle velepopulárního (i když literárně nijak geniálního) románu. A výsledek taky neoslnil. K předloze věrné dílo doplatilo na strnulost, s níž jsou dějem popostrkováni ústřední hrdinové. Žádné emoce, jen ilustrace příběhu. Jediný letošní zástupce spiklenecko-pátračského dobrodružství tak letos svému žánru zrovna čest neudělal.
Dětské snímky opanovala digitální animace. V českých kinech se za rok 2006 objevilo rovných deset snímků „natočených“ výhradně v počítači. Když animák, pak se zvířátky, stalo se už skoro tradicí. Divočina, Doba ledová 2: Obleva, Happy Feet, Lovecká sezóna, Za plotem, Mravenčí polepšovna a nakonec i Spláchnutej – zvíře, kam se podíváš. Studio Pixar nabídlo další lahůdku ze své zahrádky: Auta, příběh o napravení nafoukaného sporťáku. V záplavě digitálních dobrodružství potěšilo starosvětsky pojaté V tom domě straší!, jež svou inspiraci našlo ve snímcích s dětmi a pro děti, jež vznikly v USA let osmdesátých (Rošťáci, Stůj při mně, Záhrobní komando). Po Shrekovi se objevil i další pokus inovovat tradiční pohádkové téma. Karcoolka vyprávěla tradiční příběh jako variaci na akční snímky a jaksi postrádala úctu k předloze. Z pozoruhodně rozehraného nápadu přešla ve sled více či méně vtipných scén. Z Francie se připomněl hrdinný Gal Asterix a jeho nové animované dobrodružství podle comicsu. Popravdě: Asterix a Vikingové nemají sebemenší naději přiřadit se k tomu lepšímu v rámci série.
Hrané filmy určené dětskému publiku hledaly inspiraci v knižní produkci. Anglosaský divák po Letopisech Narnie dočkal ještě dvou dalších variací na klasiku: hvězdně obsazená Kouzelná chůva Nanny McPhee v čele s autorkou scénáře Emmou Thompsonovou je historkou o polepšení pětice nezvedených sourozenců, hrdinka Šarlotiny pavučinky se zase setkává s tak oblíbenými zvířátky. Dva snímky podle obrázkových knížeček jsou hlavně přehlídkou digitálních efektů. Kam zavedly své hrdiny, to je zřejmé už z jejich názvů: Zathura: Vesmírné dobrodružství a Noc v muzeu.
