Digitalizováno je nyní v Česku všech 26 multikin a 106 klasických biografů. Nejdále podle ČSÚ postoupila digitalizace klasických kin v Praze, kde v závěru loňského roku byly zmodernizovány dvě třetiny biografů. Naopak na Olomoucku, Pardubicku a Královéhradecku je připravena k projekcím v nových digitálních formátech pouze necelá desetina původních kin. Technologií umožňující promítat ve 3D formátu bylo loni vybaveno 72 sálů v multikinech a 77 sálů v ostatních kinech.
Například V Plzeňském kraji je digitalizováno pět kin, řadě ostatních kvůli ukončení distribuce klasických filmových kopií hrozí zánik. Budoucnost biografů je nejistá hlavně v menších městech a obcích, které na modernizaci nemají peníze a nechtějí do ní kvůli nízké návštěvnosti investovat. Ceny za novou technologii činí dva až tři miliony korun. Některé radnice už začaly s úpravami kin, jiné ale na několikamilionovou investici nemají prostředky a zvažují, že nechají kina padnout.
"U nás je to zatím na mrtvém bodě. Digitalizace je důležitá, jinak kino zanikne. Už teď je situace taková, že asi 70 procent nabízených filmů je pro nás nepřístupných co do promítání," uvedla Jaroslava Wanková z městského kulturního střediska (MKS) v Tachově.
O zrušení kina už rozhodli třeba radní ve Volarech na Prachaticku. Do modernizace by město podle starostky Martiny Pospíšilové muselo dát na devět milionů korun, a na to nemá. Také ve Veselí nad Lužnicí na Táborsku kino zrušili, jeho ztrátovost dosahovala k 700.000 korunám a průměrná návštěvnost se pohybovala kolem 11 lidí. Radní ale v první polovině roku budou ještě jednat o přemístění kina do kulturního domu. Studie, jež počítá s digitalizací, je hotová, ale zastupitelé projektu nejsou příliš naklonění.
Naopak v Olomouci se digitalizace vyplatila. Tamní kino Metropol přešlo na digitální projekce včetně 3D loni v listopadu. Digitalizace si vyžádala zhruba 3,3 milionu korun, z toho 2,2 milionu korun přispěl magistrát a kino získalo i dotaci od Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie. "Zatímco dříve jsme museli čekat na novinky čtyři až šest týdnů od premiéry, nyní je uvádíme i v prvním týdnu po premiéře. Vstupenky na tato představení jsou ale dražší," uvedla ředitelka kina Irena Chmelová. Zatímco před digitalizací stál jeden lístek v průměru 70 korun, nyní je to 100 korun. Návštěvnost se sice zvýšila, nelze ale jednoznačně říci, zda je to díky digitalizaci či spíše nabídkou filmů.
Kino Hvězda v sousedním Přerově je digitalizováno už od ledna 2010, nabízí i 3D projekce. Investice přišla na 4,5 milionu korun, z toho polovinu poskytl stát. "Co do technologie nabízíme lidem nejvyšší komfort. Návštěvnost se zvýšila, nemají už důvod utíkat do kina jinam," uvedla provozovatelka kina Alena Šišková. Digitalizace se vyplatila i prostějovskému kinu Metro 70. "Zvýšila se cena vstupného, a tudíž narostly i tržby. Návštěvníků je zhruba stejně, ale podařilo se zastavit klesající tendenci z minulých let," uvedl pracovník kina Ivan Čech.
Nové digitální technologie umožnily kinům nasazovat filmové novinky stejně rychle jako multikina. Rozšířit digitalizované zařízení na 3D formát není tak nákladné, proto kina vyčkávají, jak se bude vyvíjet zájem diváků. Podle všeho to však bude nutné, nechce-li biograf ztratit zájem lidí. Prostorové projekce jsou pro diváky atraktivní. "Díky 3D promítání byla návštěvnost dvojnásobná než předtím," řekl ČTK vedoucí kina Mír v Heřmanově Městci na Chrudimsku Dalimil Nevečeřal. Kino Mír začalo jako první v kraji multiplexům konkurovat vloni v září. Celková loňská návštěvnost byla nejvyšší za posledních deset let.
