Ben Affleck
Žádný přehled překvapivě kvalitních režisérů zrozených z herců nemůže být kompletní bez stále ještě živého překvapení nad kvalitami jeho kriminálky Gone Baby Gone (2007). Do té doby mnohými nenáviděný Affleck, u něhož už všichni zapomněli na jeho Oscara za spolutvorbu scénáře Dobrého Willa Huntinga, spolehlivě umlčel všechny kritiky tak napínavě zrežirovaným filmem, že by se z něj mohly poučit u špičky žánru jako Michael Mann. Byť Affleck se svými dalšími filmy Město (2010) a Argo (2013) svůj debut stále nepřekonal, jedná se o ideální ilustraci přerodu průměrného herce do velmi schopného tvůrce!
zdroj:
tisková zpráva
Clint Eastwood
Ačkoliv Clint Eastwood nikdy neplatil a priori za špatného herce, těžko by ho jeho výkony ve westernech 60. let a kriminálkách 70. let někdo označil za dobrého herce. Clintovy postavy byly většinou úzce spjaty s jeho image krutého drsňáka, který dříve střílí a teprve poté se - obvykle pouze cezením hlášek přes zuby - i ptá. Spíše než živé lidi jeho role připomínaly nasrané sochy. Clint s tímto obrazem sebe sama jako drsňáka, ač ho dodnes rád přiživuje, aktivně bojoval, jak dokládá i jeho režijní debut skrze "romantický thriller" Zahrajte mi Misty (1971) připomínající Misery nechce zemřít. Ačkoliv poté režíroval trpělivě dalších dvacet let (prakticky točil jeden film každý druhý rok), na průlom jakožto režisér si musel počkat až do roku 1992 a svého akčního dramatu Nesmiřitelní.
zdroj:
tisková zpráva
Peter Berg
Rutinér Peter Berg možná nedosahuje takového věhlasu jako režijní počiny Georga Clooneyho nebo Ralpha Fiennese, při pohledu na jeho tvorbu prokázal hrdina někdejšího seriálu Nemocnice Chicago Hope (1994) nezvyklou zručnost. Kde většina režisérů sází na tklivá dramata skoro až uměleckého rázu, Berg nepokrytě kopíruje jeden žánr vedle druhého. V Hancockovi superhrdinovou látku, ve sci-fi pilotu Virtuality sci-fi, v Království akční spektákl á la Černý jestřáb sestřelen a v opusu Bitevní loď zase styl Michaela Baye a jeho Transformerů. Berg sice zřejmě nikdy nevyhraje Oscara, ukázal ale - navzdory občasným přešlapům - takovou režijní zručnost a schopnost se učit novinkám, pro kterou nelze než mu dát klobouk z hlavy dolů.
zdroj:
tisková zpráva
Ron Howard
Že móda přeměny herce na režiséra není nikterak nová, dokazuje Ron Howard, kterého si už více jak 20 let pamatujeme jako osvědčeného rutinéra, jenž nám dal vynikající snímky, jako jsou Rivalové (2013), Duel Frost/Nixon (2008), Čistá duše (2001) nebo Apollo 13 (1995). Ron Howard ovšem ve skutečnosti začínal jako dětský herec - v době jeho prvních režijních úspěchů (komediální sci-fi Zámotek, 1985) byl jeho úspěch reportován jako překvapivá ukázka, že v nedávno ještě náctileté hvězdě populárních seriálů The Andy Griffith Show a Happy Days třímá i jakýsi další talent. Jednalo se o podobný šok, jako kdyby se z libovolného průměrného seriálového herce dneška, řekněme třebas Jima Parsonse z Teorie velkého třesku, nečekaně vyklubal oscarový režisér. Není lepšího důkazu Howardova režijního talentu, než skutečnosti, že na jeho herecké začátky dnes vzpomenou jenom pamětníci.
zdroj:
tisková zpráva
To je naše čtyřka, která nás napadla v souvislosti s režijním pokusem herce Crowea. Máte jiný tip? Napište nám jej.
