Řadu analogií k Shakespearově hře Romeo a Julie nalezneme ve filmovém příběhu rómské dívky Darji a „bílého“ kluka Vítka. Dva hlavní hrdinové v sobě nacházejí na jedné z hospodských oslav zalíbení – poznávají svojí první opravdovou lásku. Přízeň osudu však není na jejich straně. Jakoby byli Romeem a Julií třetího tisíciletí, jsou oddělováni bojem jejich rodů. Nenávist je v tomto případě demonstrována vztahem skinheadů a Romů. Avšak v příběhu je rasismus naznačen, ostatně jako v současném světě, i jako obecná zášť společnosti ke všemu a každému co je nějak jiné. Tuto linii charakterizuje postava podivínského vysloužilého herce – bezdomovce, v příběhu zajišťujícím člověka s charakterem moudrého starce (použijeme-li opět analogií ke klasickému příběhu).

Námětu příběhu vychází ze skutečné události. Scénárista Jiří Bednář ji vyslechl od reportéra Josefa Klímy. V látce s tímto obsahem se vzhlédl a po scénáristickém zpracování ji nabídl tehdejší tvůrčí skupině tvorby pro děti a mládež. Stalo se tak již před devíti lety. Původní návrh k realizaci zněl jako studiová hra s dotáčkami. Dnes, ve chvíli kdy je na světě filmové zpracování, je ale autor rád, že k prvotní realizaci nedošlo a že měl v sobě trpělivost přivést svůj text k filmovému zpracování.

Jako režisér je pod filmem podepsán Milan Cieslar. Do jeho rukou se text dostal poprvé v roce 1997, kterého po prvního přečtení „text přitahoval celá ta léta“. Příběh samotný, nikoliv pouhý fenomén konfliktů, nahrávali plánům na zrod distribučního filmu. Nepřidělení grantu se zjevně neopodstatnělou výtkou „text je rasistický“ nakonec přimělo filmaře jít cestou „minimalismu“. Film natočili DV kamerou a v duchu doufali, že se po představení konečného výsledku najdou finance pro přepis na klasický filmový materiál. Nestalo se tak, cesta do festivalového světa byla prakticky uzavřena.

Natáčení filmu se uskutečnilo v Žatci, kde je rómská komunita zastoupena velmi početně i ve skutečnosti. Jedna scéna z filmu, ve které se koná skinheadský pochod městem je natočena za účasti „opravdových“ skinheadů, kteří městem procházeli jen několik dní před natáčením. „Dívali se na mě velmi divně a v pauzách se mě dokonce ptali, jestli jsem taky cikánka,“ svěřila se na novinářské projekci představitelka hlavní hrdinky, slovenská herečka Lucie Hurajová.

Ocenění filmu se ale dostalo na 34. Dětském a televizním festivalu Oty Hofmana v Ostrově nad Ohří. Zde získali tvůrci hlavní cenu Křišťálová váza v kategorii televizní tvorby, cenu Oty Hofmana za věrohodné ztvárnění aktuálního tématu a do třetice i Cenu Zlatý dudek, kterou si odnesl představitel hlavní role Kryštof Hádek.