Půvabná Cécile De France jednou z nejobsazovanějších hereček frankofonního filmu. S lehkostí střídá žánry, od romancí až po horor, od tragikomedií až po gangsterku. Režiséři v ní naši představitelku moderní ženy, jíž je vlastní vysoké sebevědomí i silná emocionalita.
Narodila se 17. července 1975 v belgickém městečku Ardenne, ležícího nedaleko Namuru. Rodiče ji pojmenovali po francouzské princezně, jež vstoupila do dějin dvanáctého století. O herecké dráze malá Cécile údajně snila už v šesti letech. Pravidelně účinkovala ve školních představeních, recitovala básně a také se věnovala baletu. Od patnácti navštěvovala herecké kurzy u Jeana Michela Frèreho. Již v roce 1992 odchází z Belgie. Usadila se v Paříži; pracovala tu jako au pair, ale i pouliční plivačka ohně. A mezitím u Jeana Paula Denizona vystudovala herectví na École Nationale Supérieure des Arts et Techniques du Théâtre.
Před kamerami se Cécile De France objevuje od roku 1997, první úspěchy ale začíná sbírat až o čtyři roky později. Tehdy ji režisér Richard Berry obsadil do romantické komedie L'art (délicat) de la séduction (2001). De France se představuje coby dívka, jež si rozhodně neupírá vášeň, přitom ale od mužů očekává víc. Její Laure se zprvu stává objektem svodů proutníka Etienna (Patrick Timsit), vzápětí ale bere otěže jejich vztahu do svých rukou.
Po prvním velkém úspěchu se De France etablovala v typicky francouzském žánru vztahových tragikomedií. Hrává v nich široké spektrum mladých žen, od nepraktické třicátnice Irene, jež jako by měla patent na samotu, (Irene, 2002) až po dobromyslnou Lise, která svolí k falešnému manželství s imigrantem Samirem (Le mariage en papier, 2001). Nejvíce jí ale svědčí úlohy svobodomyslných mladých žen. Čím odvážnější tyto dívky jsou, tím spíše Cécile De France vynikne. Prokázala to v Klapischově komedii Erasmus a spol. (2002), které ji ukázala coby lesbičku Isabelle, v níž najde Xavier (Romain Duris) nejlepšího kamaráda. Hrdinku si De France zopakovala v pokračování nazvaném Erasmus 2 (2005) a byla za svůj výkon odměněna francouzskou výroční cenou César.
Cécile De France rozhodně není jen herečkou pro romance a melodramata. Vyzkoušela už mnohé žánry. O její věhlas mimo francouzské území se postaral krvák Noc s nabroušenou břitvou (2003). De France se ujala hlavní úlohy studentky Marie, která i v sobě nalezne síly čelit psychopatickému zabijákovi (Philippe Nahon). Herečka tu dokázala, že se vedle poklidného hereckého tempa z konverzačních snímků dovede vypořádat s fyzicky vypjatým hororovým běsněním.
Ojedinělou příležitost v rámci anglosaské kinematografie získala v dobrodružné komedii Cesta kolem světa za 80 dní (2004). Jménem i úlohou v tomto kosmopolitním snímku reprezentovala svou adoptivní vlast; vedle upjatého anglického zmatkáře Fogga (Steve Coogan) vynikne hlavně francouzský šarm novinářky Monique. Prostor projevit komediální nadání ale De France nedostala. O to více si užila lupičskou komedii Zdrhej o 106 (2004) – její zlodějka Chrystèle tu na sebe bere podobu ušmudlané služtičky.
V posledních letech jsou se Cécile De France ujímá rolí osudových žen. Ukázkově elegantní femme fatale předvedla v gangsterském životopisu Veřejný nepřítel č. 1 (2008) – hraje Jeanne Schneiderovou, milenku lupiče Jacquese Mesrina (Vincent Cassel), které to kromobyčejně sluší se zbraní v ruce. V intimnějších polohách osudovosti ji lze spatřit v romanci Píseň pro tebe (2006). Mladá byznysmenka Marion tu nachází souznění se stárnoucím zpěvákem Alainem (Gérard Depardieu). Historické drama Un secret (2007) ji ukázalo jako sošnou Taniu, pro niž muži zradují i vlastní rodinu.
Cécile De France bývá také využívána jako dabérka. Namluvila hrdinky dvou animovaných snímků: dobrodružné fantasy Kaena: Proroctví (2003) a Sněhurka (2007). Její komentář provází dokumentární báseň Zamilovaná zvířata (2007).
