Candice Patricia Bergenová vždy představovala ženy z vysoké společnosti. Sebevědomé a kariéristické, obvykle také povznesené. První slavné období zažila v šedesátých a sedmdesátých letech, kdy se objevovala v rolích mladých žen bourajících společenská tabu – například jako lesbička Lakey ve snímku The Group (1966). Podruhé ji proslavila titulní úloha hořké novinářky v sitcomu Murphy Brownová (1988-98).
Narodila se 9. května 1946 v losangelském Beverly Hills komiku a břichomluvci Edgaru Bergenovi a herečce Frances Westcottové. Jako dceři z prominentní hollywoodské rodiny se jí dostalo přesně té výchovy, již naznačují její filmové hrdinky. Vyrůstala na internátech v Los Angeles, Washingtonu a ve Švýcarsku.
První zkušenosti v šoubyznysu získala již v padesátých letech, kdy vystupovala v tatínkově rozhlasovém pořadu. Přízvisko „malé sestry Charlieho McCarthyho“ (otcovy oblíbené loutky) se jí v teenagerském věku zajídalo natolik, aby se realizovala jinak. Studia dějin umění a tvůrčího psaní na University of Pennsylvania sice nedokončila, přes úspěšnou kariéru modelky (fotila pro časopisy Vogue či Esquire) se ale dostala k práci fotografky a reportérky. V osmdesátých letech, kdy se její herecká dráha zdála být už uzavřena, její snímky publikovaly magazíny Life, Cosmopolitan i Playboy. Proslavila se portréty amerických prezidentů. Je také autorkou jednoaktovky The Freezer (1968). Vzpomínky na první životní období včetně levicového aktivismu shrnula v autobiografii Knock Wood (1984).
Kamera si Candice Bergenovou našla v roce 1966. Režisér Sidney Lumet obsadil tehdy dvacetiletou modelku do satiry The Group; představovala zde lesbickou studentku Lakey. Poprvé se Bergenová přihlásila ke svým otevřeným názorům, tolik kontrastujícím s její ledově přísnou, až povznesenou krásou. V následujícím roce se Bergenová neúspěšně ucházela o roli Elaine Robinsonové v Absolventovi. Režiséra Mika Nicholse však zaujala; svěřil jí posléze úlohu atraktivní studentka práv Susan ve své moralitě Tělesné vztahy (1971). Objevila se v dalších silných dramatech (Strážní loď Sand Pebbles, 1966) i v oblíbených žánrových titulech (Modré uniformy, 1970; Vítr a lev, 1975 ; pokračování Love Story nesoucí název Oliverův příběh, 1978). Hned třikrát vytvořila filmový pár s Genem Hackmanem: ve westernech Lov (1971) a 700 mil v sedle (1975) a v thrilleru Princip domina (1977). Role cílevědomé zpěvačky Jessiky v romanci Začít znovu (1979) přinesla Bergenové oscarovou nominaci.
Světová proslulost Candice Bergenové na poli fotožurnalistiky mnohdy určovala také její filmové úlohy. V Lelouchově psychologickém dramatu Žít a užít (1967) zosobnila reportérku Candice, které propadne novinář Richard (Yves Montand). V Attenboroughově velkofilmu Gándhí (1982) pak představovala drobnou, ale klíčovou úlohu britské fotografky Margaret Bourke-Whiteové.
S novinařinou je spjata i nejslavnější úloha Candice Bergenové: televizní reportérka Murphy Brownová ve stejnojmenném sitcomu z let 1988 až 1998. Seriál vznikl na základě společenské objednávky volající po zralé, sebevědomé a samostatné ženské hrdince a nakonec se stal velkým popkulturním fenoménem. Na obrazovce vydržela postava Murphy Brownové dvanáct roků, Bergenová ji zosobnila ve čtvrt tisíci epizod: 247 dílů měl samotný seriál, postava se ale objevila i v Seinfeldovi (1992), Ink (1997) a ve Family Guy (2000). Bergenová pojala hrdinku částečně jako své alter ego; seriál jí umožnil nahlas kázat vlastní politické a feministické názory. Figura matky samoživitelky na televizní obrazovce často provokovala republikánské politiky. Vyléčená alkoholička a sobecká, vznětlivá ženská však nikdy nepatřila k typickým role models, tedy postavám, s nimiž by se chtěly ztotožnit statisíce. Zbývá jen doplnit, že Bergenová za svou roli získala pět cen Emmy a dva Zlaté glóby.
Pokud se v osmdesátých letech zdála herecká dráha Candice Bergenové uzavřena, po Murphy Brownové přišla nová vlna filmových nabídek. Oděna v luxusním kostýmku představuje povýšené, tvrdošíjné kariéristky, jež si „podávají“ ústřední hrdinku. Zaskvěla se jako bývalá misska Kathy Morningsideová ve Slečně Drsňák (2000) nebo starostka Hennigsová v Holce na roztrhání (2001). Nechyběla snad v žádném „ženském filmu“ z lepší společnosti: hrála šéfredaktorku Vogue Enid Meadovou v seriálu Sex ve městě (2002-04) i ve stejnojmenném filmu (2008). Je špičkovou advokátkou Schmidtovou ze seriálu Kauzy z Bostonu (2005-08). S menšími úspěchy se představila v Letušce 1. třídy (2003), Ženách (2008) nebo ve Válce nevěst (2009). Potvrzuje zde výrazné komediální vlohy, díky nimž ironizuje typ přezíravé dámy. Vůbec poprvé takovouto postavu Bergenová představila už v Cukorově dramatu Bohaté a slavné (1981).
Candice Bergenová je ve Spojených státech brána jako ikona ženské emancipace. Hollywood dobyla hned dvakrát, uspěla i jako fotografka. Z Evropy je nesnadné odhadnout, kde končí Bergenová a začíná Murphy Brownová či některá z jejích dalších nepřehlédnutelných postav. Ona sama si však poctivě rozlišuje: s koncem jejího slavného seriálu odmítla nabídku na reportérskou pozici v publicistickém pořadu 60 Minutes – s vědomím, že se stala herečkou ztělesňující novinářku, sama na další žurnalistickou profesi rezignovala. V letech 2000-01 vedla talkshow Exhale with Candice Bergen.
Bergenová byla od roku 1981 provdána za francouzského režiséra Louise Malleho, manželství vydrželo až do jeho smrti v listopadu 1995. V roce 2000 si vzala obchodníka a filantropa Marshalla Rose.