Bitva u Midway – další velkolepá podívaná od tvůrce Dne nezávislosti

8. 11. 2019 14:00 - Recenze | Autor: Matěj Svoboda

Bitva u Midway – další velkolepá podívaná od tvůrce Dne nezávislosti

Velkolepá válečná podívaná láká na příběh jedné z nejdůležitějších bitev druhé světové války. Nic moc dalšího ale na skladě nemá.

Kolikrát musíte zničit Zemi, než vás to přestane bavit? Roland Emmerich je na likvidaci naší planety specialista. Ve Dni nezávislosti napadli lidstvo mimozemšťané, v Den poté a 2012 se zase utrhla ze řetězu příroda a ani ve svých dalších kouscích se tenhle německý režisér nebojí do toho pořádně šlápnout. Jeho Godzilla rozdupala New York na kusy a v Patriotovi pomohl Mel Gibson vypráskat Brity z Ameriky. Velkolepou akci zkrátka Emmerich umí a rád by to potvrdil i ve své novince Bitva u Midway. A docela se mu to daří, na druhou stranu nejsem si úplně jistý, jestli to stačí na nadprůměrný film.

Pokud jste dávali ve škole pozor, nejspíš tušíte, o co v Emmerichově novince půjde. Když Japonci napadli Pearl Harbor, s Amerikou to otřáslo a válka v Tichomoří se rozjela naplno. Japonci měli víc lodí, víc letadel, víc pilotů a víc zkušeností, ale Američané bojovali za to, aby se jejich nepřátelé nedostali k západnímu pobřeží USA. Takže měli zatraceně velkou motivaci.

1

Obě strany si šly dost nekompromisně po krku, pak však americká zpravodajská služba zjistila, co jejich protivníci chystají. A padlo rozhodnutí, že u atolu Midway si na ně Američané počíhají. Past byla připravená, pokud by ale sklapla na prázdno, znamenalo by to možná konec amerického námořnictva. Bitva u Midway měla v každém případě změnit průběh druhé světové války v Pacifiku. Přišel čas vyrazit do boje!

Bitva u Midway logicky směřuje k jedné jediné věci – právě k té bitvě u Midway, to asi nikoho nepřekvapí. Emmerich v ní ukazuje, že svoje řemeslo pořád ovládá na výbornou, a ačkoliv u ní budou asi fandové historicky přesných filmů trošku trpět, bylo by naivní očekávat od tohohle režiséra, že se pokusí o to, aby jeho novinka odpovídala stoprocentně realitě.

2

Emmerich sakra nechal Willa Smithe odpálit atomovku na mimozemské lodi a zničil půl světa gigantickou tsunami, takže pokud vás rozhodí to, že se letadla nechovají podle zákonů fyziky a že kvůli efektnosti trošku poupravil děj, připravte si pevné nervy. Co se ale samotné akce týče, odvádí Emmerich klasickou… řekněme emmerichovskou práci.

Souboj americké a japonské flotily a desítek letadel občas připomíná skoro až videohru, těch výbuchů, obřích požárů, padajících bomb a kulek létajících kolem křídel hrdinných pilotů bombardérů, fakt není málo. A až na výjimky to na plátně vypadá dobře. Bitva je patřičně velkolepá, hrdinská a většinu času dost strhující. Občas trošku vyruší viditelné CGI, ale nejde o nic, kvůli čemu byste si museli vyplachovat oči ředidlem. Jenže to mluvíme o finále. Před ním je ještě hodina a půl, a to už není zdaleka taková sláva.

4

Jak jsem se pokoušel víceméně chválit finálovou bitvu, tak o úvodním útoku na Pearl Harbor už s takovým nadšením mluvit nemůžu. Především proto, že zrovna v něm jsou ty trikové nedostatky vidět víc, než by bylo záhodno a v jistých momentech to, co se děje na plátně, vypadá vyloženě směšně a až odpudivě. Ale naštěstí je tu ten závěr, který v tomhle směru Bitvě u Midway napravuje reputaci. Mnohem zásadnější problém je to, co se děje mezi oběma bitvami.

Roland Emmerich přistoupil ke své novince jako ke klasickému válečnému filmu, jaké se točily v šedesátých a sedmdesátých letech. V těch nebylo výjimkou, že se po plátně proháněla dvacítka hrdinů, a i když ne všichni se dožili konce, každý měl svůj malý příběh a ten fungoval, a člověk obvykle věděl, kdo je kdo. Tady to ale fungovalo asi jen na papíře.

6

Problém Bitvy o Midway tkví v tom, že Emmerich neumí ty malé příběhy vyprávět a naprosto chaoticky přeskakuje z jednoho na druhý, takže minutu po tom, co řeší něčí ztrátu sebevědomí, přeskočí k pohřbu kamaráda, jen aby v následující scéně nechal hlavního hrdinu přemýšlet o tom, jak se stát lepším velitelem.

Průšvih je, že režisér nedává svým hrdinům prostor, aby scény prodali. Vždycky rovnou skočí k pointě, která by za jiných okolností – třeba s přidaným dialogem, který by diváka uvedl do atmosféry a do děje – mohla fungovat a vyvolala by mrazení v zádech nebo nějakou emoci. Takhle si člověk akorát odškrtává věci ze seznamu „Co všechno by mělo být v epické válečné podívané.“ Emmericha jakoby jeho hrdinové nezajímali a dává jim prostor jen proto, že se to tak nějak musí.

Bitva u Midway není špatná, ale rozhodně se kvůli ní nebudou přepisovat žebříčky nejlepších žánrových filmů. Emmerich zvládá akci a finále je velkolepé, cesta k němu však nefunguje zdaleka tak dobře, jak by měla. Jestli vám to stačí, klidně do toho kina jděte. Ovšem zázrak doopravdy nečekejte.

Zdroje: Vlastní

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Volání divočiny: první trailer na dobrodružnou jízdu s Harrisonem Fordem je tady

Volání divočiny: první trailer na dobrodružnou jízdu s Harrisonem Fordem je tady

20. 11. 2019 | Trailery | Adam Homola

První trailer na jeden z pravděpodobně posledních filmů, kde hraje Harrison Ford hlavní roli je tady.
Star Trek 4 nakonec přeci jen možná vznikne

Star Trek 4 nakonec přeci jen možná vznikne

20. 11. 2019 | Novinky | Adam Homola

Že by ten Star Trek 4 nakonec přeci jen byl? Studio Paramount je prý v posledních fázích vyjednávání s Noahem Hawleym (seriály Fargo, Sběratelé kostí, Legion a další), který, pokud na to kývne, bude další Star Trek psát, produkovat i režírovat.
Will Smith a Tom Holland se představují jako Špióni v převleku

Will Smith a Tom Holland se představují jako Špióni v převleku

19. 11. 2019 | Trailery | Adam Homola

Nový „super tajný“ trailer na Špióni v převleku se vám snaží připomenout, že pokud chcete jít na přelomu roku do kina na něco odlehčeného, měli byste vybrat právě tenhle animák.
Filmová filharmonie hrála v Rudolfinu pro milovníky sci-fi

Filmová filharmonie hrála v Rudolfinu pro milovníky sci-fi

18. 11. 2019 | Komerční sdělení / PR | Inzerce

Fanoušci vědeckofantastického žánru měli 9. listopadu opět svátek. Pražské Rudolfium rozvibrovaly melodie z toho nejlepšího, co filmový scifi svět nabízí. Orchestr Filmová filharmonie společně s pěveckým sborem předvedli ve vyprodané Dvořákově síni nejen notoricky známé skladby, ale zaujali také náročnějším výběrem.