Odehrává se v současném New Yorku, a to výhradně v zimě. Anna (Nicole Kidman) byla vdaná za Seana. Sean jednoho dne zkolaboval a zemřel.

Následují narozeniny Anniny matky, během nichž se na scéně objeví cizí desetiletý chlapec, který Anně vážně oznámí, že je reinkarnovaný Sean (a Cameron Bright jej hraje famózně). Anna „Seana“ nejprve ignoruje, ale kluk se nevzdává. Nechává Anně podivné vzkazy a dožaduje se její přítomnosti. Annina rodina podrobí Seana výslechu, během kterého se ukáže, že toho kluk ví proklatě hodně. Anna pomalu podléhá jeho kouzlu a Joseph začíná ztrácet nervy.

Carrièreův scénář se však podle mne nepokouší diváka ohromit, ale soustředí se na Annin charakter vystavený nečekané emotivní bouři. Anna se sice snaží Seanovu vlivu vzepřít, pokušení je ale silnější. A zjištění, že život bez Seana je i po letech ochotná obětovat, jí naplňuje přímo vesmírnou prázdnotou. Birth se zeširoka vyšklebuje „léčivým účinkům času“. A zatímco rozkol mezi snoubenci eskaluje, objevujeme i skrytou stránku Seanova života, která dodává Annině zpětnému vzplanutí ještě o něco tragičtější nádech.

Na vedlejší koleji nabízí Birth i jeden lehoulince šokantní motiv: sbližování dospělé Anny a malého Seana v několika obrazech rezonuje pedofilií. Rozestavení žena – kluk však jakoukoli kontroverzi automaticky zaobluje do rozměrů, které dilema hrdinky neruší.

Glazerova režie vyniká v důsledném budování jednolité atmosféry. Ačkoli na plátně se neobjeví slza, vyznívá Birth jako opuštěný noční nářek. Mrazivý park, mramorová hala činžáku i aristokratický Annin byt se zeleným salónkem, dokonce i Seanův zelený svetr asociují neředěný chlad. I když potom Van Santův dvorní kameraman Harris Savides (Slon (Elephant), Gerry, ale i Sedm (Se7en)) balí dlouhé scény do sebeměkčích světel, měl by si divák vzít vlastní deku i ke scéně u krbu.