Navíc se zdá, že jsme na dotek doby, kdy nestačí samotný superhrdina. Jeho existenci je třeba opodstatnit, vysvětlit. Zaměříme-li se tímhle směrem (viz oslavovaní Úžasňákovi (The Incredibles), nebo Millerovy batmanovské komiksy) ze superhrdiny se stává outsider. Figura, kterou její zvláštní schopnosti zároveň vyřazují z bezpečného krytu společnosti, figura na dešti.
Zkoumání psychologie takové postavy pak může být mnohem podnětnější i poutavější, než cingrlátka superspeciálních zbraní a cirkusová salta.
Batman začíná se vydal touhle cestou a Nolan spolu se scénáristou Goyerem vytváří fantastický svět s nečekaně realistickým nátěrem, které Nolanův dvorní kameraman Wally Pfister snímá v sépiových tónech.

Úvod Batmana začíná se odehrává v zajateckém táboře kdesi v Asii. Mladý Bruce, naštvaný na svět a sám na sebe, se tu probíjí bahnem a otrlými vězni.
Vyhlédne si jej Henri Ducard (Liam Neeson), pravá ruka tajemné ninjovské sekty mistra Ra's Al Ghula (Ken Watanabe). Ducard hrdinu přesvědčí, že jeho problémem je strach a nabídne mu cestu, jak se ho zbavit.
Strach je v novém Batmanovi vůbec zásadním tématem. Strach z nepřátel, strach ve vlastním srdci i strach nočních můr samotných. Přesah do současné paranoie světa mimo kina je očividný.
Na závěr tvrdého tréninku by měl Bruce přijmout Ra’s Al Ghulovo starozákonní, kruté a ve výsledku paradoxně ustrašené uvažování o hříchu, vině a trestu a kohosi zabít. Bruce ale odmítá a stává se Temným rytířem, chodcem na pomezí světla a tmy, kde mu sotvakdo pomůže.
Hrdina se vrací do Gothamu a nachází ho v poločase rozpadu: manažeři rozkrádají Wayneovo impérium, občany děsí počínání dona Falconeho (Tom Wilkinson) a dr. Jonathan Crane vyvíjí toxický plyn, se kterým chce celé město uvrhnout do stavu šílenství.

Ze všech technických hračiček stojí za povšimnutí zejména batmobile, který díky agresivnímu designu, pružení a promyšleným zvukovým efektům připomíná živého tvora.
Určitý zlom v tempu snímku myslím nastává s nástupem Batmana na scénu. Akční scény vypadají uspěchaně a chybí jim promyšlenější choreografie. Zatímco motiv toxinu v ulicích je mistrovsky přízračný, jeho dějové vyvrcholení, či finální souboj jsou ve srovnání s předchozími obrazy ostudně podrežírované. Nolanovi dělá evidentně větší radost rozehrávat situace, ve kterých se mění hrdinova tvář a ne počet vypálených kulek.

Díky napjatému výrazu Cilliana Murphyho je Crane aka Scarecrow (Strašák) výsostným zloduchem snímku.
Christopher Nolan ohromil filmové fandy především svým druhým filmem, zapeklitou konstrukcí Mementa. Na ten film jste mohli jít třikrát a pokaždé ho pochopit jinak, i když je pravda, že si pak člověk čím dál více začal uvědomovat, že skutečně zajímavé je až to, co už ve filmu není.
Před Mementem bylo Following, po Mementu remake skandinávské Insomnie. S Batmanem se Nolan pustil na pole velkofilmové produkce a myslím, že kolem a kolem obstál velmi dobře.