Předesílám, nejsem žádný velký fanoušek Angeliky. V osmdesátých letech však v kinech běžela obnovená premiéra všech pěti dílů a s železnou pravidelností jsem mířil do kina U Hradeb 64, kde jsem se i já, coby třináctiletý, oddával snům o dobrodružství v daleké Francii. Srovnávání s původní Angelikou se neubrání nikdo. Můžete slavnou sérii z šedesátých let považovat za brak, za červenou knihovnu, ale nemůžete jí upřít úžasnou výpravu, dobrodružný příběh a krásnou romantickou zápletku. V neposlední řadě je nutné také vzpomenout obsazení. Michele Mercier byla krásná a jejím protipólem byl v té době velmi slavný Robert Hossein.
Markýza je divná
Byla to opravdová markýza andělů, s níž jsme si celé to dobrodružství pěti filmů poctivě odžili. Chápu možná až přehnanou popularitu původní série a vůbec se jí nesměji. Byla to úžasná romantika a všichni jsme jí věřili. Z části kvůli obsazení, ale také pro výborně napsaný scénář a samozřejmě i věrohodnou výpravu. Jenže teď je tu výsledek naprosto šíleného producentského rozhodnutí, totiž přivést slavnou markýzu znovu k životu, aby vydělala znovu nějaké ty peníze. Původní film je v mnoha zemích kultovním dílem a každý bude logicky srovnávat. Navíc je naivní si myslet, že na takové dílko vyrazí do kina zbrusu noví a původním filmem nepostižení diváci. Možná ano, ale bude jich minimum. Všichni, co na Angeliku půjdou, se budou rekrutovat z řad původních diváků. A většina si bude chtít potvrdit dopředu vytvořený úsudek, že je to špatný film. Proč? Protože na modly a ikony se nesahá. Nová Angelika je divná. Nebudu samozřejmě zastírat, že jsem každou situaci v novém snímku podroboval až příliš velkému srovnávání s předchozím dílem, ale neubránil jsem se. Michele Mercier měla charisma. Jí jsme to pelešení byli schopni odpustit, protože byla originální a měla ráda sex. Nora Arnezeder je tuctovou mladou ženou, kterých se na nás z obálek všelijakých časopisů dívají ročně stovky. Její tvář po odchodu z kina rychle zapomeneme.
zdroj:
tisková zpráva
Příběh pro fanoušky
Příběh Angeliky je jasný jako facka. V sedmnácti je samozřejmě proti své vůli provdána za Joffreye de Peyrac, který je o dvanáct let starší a říká se o něm, že je čaroděj. Před námi s drobnými úpravami probíhá stejný děj, tak jako před mnoha lety. Jen je to jen celé nějaké sterilní a nudné. Představitel Peyraca Gérard Lanvin přitom patří mezi přední francouzské herce, ale Hosseina stejně do kapsy nestrčil. Jakmile začneme srovnávat, což se nabízí samozřejmě od první minuty, vylézá nám z nové Angeliky naprosto tragický blábol. Nefungující dialogy mezi hlavními postavami by měla přepsat Rosamunde Pilcherová, aby si v kině našly alespoň nějakou cílovou skupinu divaček. Žije ještě vůbec? Zápletka je stejná a jiná. Rozumíte? Tvůrci se vydali vyšlapanou cestou, ale rozhodli se dělat drobné odbočky. Takže je nikdo nemůže obvinit z toho, že původní film jen přetočili. Kdo dělal u nové Angeliky scénář a psal dialogy, by se měl za trest věnovat třeba uklízení veřejných záchodků. Exteriéry vypadají unaveně, chybí jim rozmáchlost původního filmu. Až později jsem se dozvěděl, že se natáčelo i v České republice. Pravděpodobně to nemá s tím pocitem, nic do činění. Ale film velmi neodbytně připomíná amatérský snímek točený fanoušky původní řady.
Než půjdete do kina na Angeliku, dejte si schválně původní verzi. Obstojí nové zpracování?
Přesto – zkuste to!
U skalních fanynek (a fanoušků) původní filmové série nebude mít nová Angelika na růžích ustláno. Je to prostě jen tuctový film o lásce mezi starým chlapem a kráskou, které nepřeje vrchnost. Upřímně, ani původní Angelika nebyla kdovíjak úžasná, spíš nás k ní vážou nostalgické vzpomínky. Tu výpravnost a rozmáchlost jsem však starému filmu věřil. Zde mám vážné pochybnosti. Bylo by velmi jednoduché dát takovému filmu velmi nízké hodnocení a bavit se tím, jak jsme jej potopili. Rozhodl jsem se však vyšší číslo. Pořád je to fungující romantický příběh. Pokud si na DVD pustíte Angeliku s Mercierovou, zjistíte, že tam blábolí úplně stejné nesmysly. Jen si je omlouváme, asi z nostalgie.
Hodnocení 50 %
