Agnieszka Holland: Film a zvědavost

11. 12. 2003 - 21:35 | Téma | red

Agnieszka Holland: Film a zvědavost zdroj: tisková zpráva

U příležitosti oslav padesátého výročí výuky polštiny na University of Washington do Seattlu přicestovala režisérka polského původu Agnieszka Holland. 5. prosince v univerzitní Kane Hall vyslovila přednášku na téma FILM A ZVĚDAVOST. Agnieszka Holland (*1948 ve Varšavě) absolvovala v roce 1971 pražskou FAMU. Během 70. let se věnovala zejména divadelní režii a práci pro televizi

Agnieszka Holland (*1948 ve Varšavě) absolvovala v roce 1971 pražskou FAMU. Během 70. let se věnovala zejména divadelní režii a práci pro televizi. V roce 1981 přesídlila do Paříže, přičemž své následující filmy točila střídavě ve Francii, Německu a USA. Snímek Bittere Ernte (1985), pojednávající o vztahu sedláka a židovské dívky na útěku během 2. světové války, jí vynesl nominaci na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film. Za 2. světové války se odehrává i její nejslavnější a nejoceňovanější titul, Europa, Europa (1991), natočený podle skutečných osudů židovského mladíka, kterého vůle přežít donutila vydávat se za nacistu. Následovaly například tituly Olivier, Olivier (1992; další pravdivý příběh o záměně identit), Úplné zatmění (1995) o vztahu Ribauda a Verlaina, v němž mladičký Leonardo DiCaprio exceluje v roli prvního jmenovaného, nebo Washington Square (1997). Agnieszka Holland, které její filmy vynesly početné trofeje z festivalů v Cannes, Berlíně nebo Montréalu, dále spolupracovala na řadě scénářů s Andrzejem Wajdou (například Danton, Korczak) a Krzysztofem Kieslowskim (Tři barvy: modrá). V současnosti se snaží postavit na nohy velkorozpočtový snímek o Jánošíkovi, jenž se měl natáčet pochopitelně na Slovensku, ale jako už tolikrát za svou kariéru se při tom potýká s těžkými finančními problémy.

Ve své něco málo přes hodinu dlouhé řeči Agnieszka Holland rozhodně nemínila konvenovat nějaké slavnostní atmosféře. Právě naopak: naprosto neamerickým pesimismem nad stavem současné světové kinematografie a velmi neslavnostně skeptickou vizí jejího dalšího vývoje dokonce způsobila menší pozdvižení. Nejdříve pro neznalé stručně zrekapitulovala poslední půlstoletí dějin filmu s důrazem na evropská šedesátá a americká sedmdesátá léta, aby posléze tradiční evropský způsob točení filmů jako osobní výpovědi postavila do ostré opozice proti americkému studiovému systému řízenému producenty a jejich penězi, v němž se systematicky obrušuje osobitost kteréhokoliv tvůrce. Zmíněný "přelet" nad evropským filmem režisérka pojala jako schválně nekonečný výčet slavných jmen jednotlivých národních kinematografií (Pasolini, Rossellini, Fellini, Antonioni, Godard, Truffaut, Renoir, Bergman, Sjöström, Forman...), z amerických režisérů vyzdvihla zejména Francise Forda Coppolu a coby příklad Hollywoodem "semletých" autorů uvedla literáty Francise Scotta Fitzgeralda a Williama Faulknera. Jako další rozdíl mezi evropskou a americkou filmovou tradicí zmínila fakt, že zatímco v Evropě jsou diváci zvědaví stále na něco jiného a nového, Američané touží po tom, aby jim bylo opakováno pořád to samé, což souvisí s jejich vášní pro sequely. Tento rys Agnieszka Holland nazvala diváckou infantilitou.

Přednáška, pojatá jako obhajoba skomírající tradice autorského filmu, skončila vizí, v níž i poslední ostrůvky individualistické filmařiny mizí pod tlakem americké výroby pro peníze, která je z ekonomických důvodů chtě nechtě přejímána i v Evropě. Snad proslov skončil poněkud nečekaně, snad bylo akademické publikum tak konsternováno - Agnieszka Holland musela výslovně ohlásit konec řeči, načež zazněl nesmělý potlesk. Následovala letmá diskuse, v níž se režisérka v reakci na vlastní skepsi pokusila vyjmenovat několik svých oblíbených filmů z poslední doby (Prolomit vlny, Vše o mé matce, Piková trojka). Zároveň však svou obžalobu Ameriky ještě přitvrdila, když probushovsky laděné zpravodajství televizního kanálu Fox přirovnala ke stalinistické propagandě.

Na rekapitulaci vlastní tvorby, kterou od ní mnozí očekávali, si přitom Agnieszka Holland nechala jen minimum prostoru. Může to znamenat, že i přes svou mrazivou kritiku současného stavu filmových věcí zůstává autorkou, která se neupíná k minulosti, nýbrž k budoucnosti.

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Vesmír, magnety a vzkříšení Hana, taková je nová ukázka na Rychle a zběsile 9

Vesmír, magnety a vzkříšení Hana, taková je nová ukázka na Rychle a zběsile 9

15. 4. 2021 | Trailery | Adam Homola

Další díl Rychle a zběsile měl být sice dávno za námi, ale z loňské premiéry kvůli covidu sešlo a filmu se tak dočkáme letos.
Armáda mrtvých: Bautistovi stojí v cestě ke 200 milionům dolarů horda zombíků

Armáda mrtvých: Bautistovi stojí v cestě ke 200 milionům dolarů horda zombíků

14. 4. 2021 | Trailery | Adam Homola

Las Vegas je plné peněz i zombíků a Dave Bautista se s tím pokusí něco udělat.
Jednu ze záporných postav si v novém Shazam zahraje Lucy Liu

Jednu ze záporných postav si v novém Shazam zahraje Lucy Liu

13. 4. 2021 | Novinky | Adam Homola

Do připravovaného pokračování komiksárny Shazam! se přidává Lucy Liu.
Indiana Jones 5 přidává Phoebe Waller-Bridge

Indiana Jones 5 přidává Phoebe Waller-Bridge

12. 4. 2021 | Novinky | Adam Homola

Po celé řadě odkladů a komplikací se nový Indiana Jones začne natáčet v červenci, tentokrát už snad doopravdy.