Anglo-americká produkce se formou napínavého boje s časem pustila do křížku s faktem, že v celách smrti sedí i nevinní. Ambiciózní projekt Alana Parkera s Kevinem Spaceym v hlavní roli stál 50 miliónů dolarů, ale doma ho ztrhala kritika i diváci (tržby: 20 milionů dolarů). A Evropa? Nic moc.

David Gale: „Jak začneme?“
Bitsey Bloom: „Začneme tím, že mi řeknete, co tu dělám.“
David Gale: „Nikdo, kdo se skrz to sklo dívá, nevidí člověka – vidí zločin. Já nejsem David Gale, jsem vrah a násilník čtyři dny od popravy. Vy tu jste, protože chci, aby si mě pamatovali stejně za to jak jsem skončil i za to jak jsem žil.“

David Gale (profesorský Kevin Spacey) sedí za vraždu a znásilnění v cele smrti. Pikantní je, že zavraždil Constance (Laura Linney), svou přítelkyni a kamarádku v aktivistickém hnutí odporu proti trestům smrti zvaném DeathWatch.

Bitsey Bloom: „Ovšem, že sympatizuje s vrahy… vždyť je jedním z nich!“

David Gale býval vysokoškolským profesorem, měl syna, ženu a proti trestu smrti bojoval i v televizních přenosech. Na školním večírku ho ale svede luxusní studentka Berlin (opravdu to vyvolalo živé reakce berlínského publika), aby druhý den prohlásila, že ji David znásilnil. Před soud se sice nedostaví, ale i tak aféra s Galeovým životem pořádně zamávala. S takovým škraloupem navíc potom došlo na vraždu, kterou – ironicky – Gale zřejmě ani neudělal, ale bylo možné mu ji přišít, takže proč ne, že. Až nyní, po letech a na sklonku života si Gale do cely zve novinářku Bitsey Bloomovou (studentsky investigativní Kate Winsletová), aby jí svůj zapeklitý příběh vyložil.

Alan Parker je zkušeným harcovníkem – natočil fláky jako Andělin popel, Evitu či Angel Heart. Závažné téma a poměrně vzrušující námět slibovaly psychologickou sondu do nitra aktivisty, který je pro svou ideu schopen nejvyšších obětí. Zároveň se nabízela možnost postavit zrcadlo společnosti, která se s trestem smrti věru moc nepatlá. Scénář Charlese Randolpha velmi často užívá časových skoků, které životopisná látka nabízí – od přítomnosti k minulosti, odtud ještě dál, nebo trochu blíž. Výsledkem je akcent na napětí a celkovou thrillerovost vyprávění, které v porovnání s výše naznačenými ambicemi bohužel vyznívá hodně levně. Jako celek je Život Davida Galea plný „drbání levou rukou za pravým uchem“. Jasně, je tu pár fajn scén- Galeovo televizní vystoupení, křivky Berlinina těla atp. Jenže až do finále jsou všechny obraty stejně neočekávané a zábavné, jako vyplnit daňové přiznání.

Cosi o problémech scénáře Života Davida Galea vypovídají i trable s obsazením: hlavní role byla postupně nabídnuta Georgesi Clooneymu a Nicolasi Cageovi, kteří odmítli. To samé s Bitsey – tu měla původně hrát Nicole Kidmanová. Nakonec kdo ví, kdo přemluvil Spaceyho, bez něhož, jak říká Parker, by se vůbec netočilo. Možná potřeboval něco koupit. Jeho výkon je asi jediným pozitivem snímku, a to přesto, že Spacey jenom opakuje svou pozici z Americké krásy. Tentokrát však neprojde divákovi před očima proměnou z klidného chlapíka na podivína (slabý výraz). Expozicí v cele je totiž tím podivínem už od začátku.

David Gale: „Smrt je dar.“ Ach ano. I tak se to dá říct.