Nyní byla režie svěřena akčnímu přeborníkovi Johnu Woo (Mission: Impossible II., Face/Off). A jak jsem uzavíral preview: John Woo nemá spielbergovský smysl pro kompozici sekvence, ani snahu proniknout do hrdinovy duše. Na druhou stranu je Výplata přesně to, co byste od něj čekali. Nechybí velkolepá honička na motorkách, ani bílá holubice ve zpomaleném záběru. Jesti to stačí, to si nechme do recenze.
Možná je to tím, že opakovaný vtip není vtipem. Možná je to pouze tím, že někde po cestě se v matrixu Výplaty objevila trhlina, která ukázala chabou konstrukci v tomhle remixu hypermarketové scény z Minority Report.
A to mě to docela bavilo, dokud jsem se na nic neptal:
Ben Affleck hraje Michaela Jenningse, inženýra, který rozebírá konkurenční výrobky. Práci vykonává v uzamčeném prostoru, a když po několika měsících skončí, vymaže mu zaměstnavatel paměť do bodu, kdy zakázku přijal. Nyní se objeví starý kamarád James Rethrick (Aaron Eckhart) a řekne Michaelovi o jisté fušce na tři roky. Michael přijme. Vidíme, jak je uváděn do vědeckého komplexu, kde potká výzkumnici Rachel (Uma Thurman). Vidíme, jak je mu projekt představen… a pak už jsme o tři roky dál. Michael se třese na šek, ale místo něj dostane obálku s hrstí cetek.
Nechtěl jsem se ptát. Odolal jsem dvacet minut. Pak to přišlo.
Woo a jeho producenti naprosto ignorují jakoukoli „psychologii“ postav. O Jenningsovi se vůbec nic nedozvíme. Přitom mě připadá zajímavé, že se na dlouhou dobu uzavře do laboratoře a nechá si mazat paměť. Proč to dělá? O co přichází? Co získává?
Jak mohl Jennings v komplexu, ze kterého nesmí kvůli utajení vycházet, dostat klíč od dveří v cizí budově?
Systém Výplaty je podobný, jako u předchozích Dickových adaptací – chlápek řeší problém, a přitom utíká před smrtí.
Hra realit, která tak skvěle funguje v Blade Runnerovi a tvoří jádro paradoxu i v Minority Report byla však týmem Johna Woo degradována na pouhou kulisu akčním eskapádám.
Affleck se snaží o civilní projev, a v rámci možností je snesitelný. I tak ale působí jako herec-lopata. Thurman je rozhodně přirozenější, než v Kill Bill, ale to není výhra. Její role spočívá v tom být na blízku, být jakousi intelektuální milenkou. Inu ano. Talent Aarona Eckharta je nepopiratelný, ale tady prostě nemá co hrát.
Jistý půvab Výplaty spočívá v tom, že se odehrává v blizoučké budoucnosti. Změny designů jsou jemné, decentní, a vůbec příjemně aktuální.
