Když se do vedlejšího pokoje nastěhují mladí novomanželé, zdá se, že naši hrdinové konečně mají šanci trochu ožít...
Tento film napsala a režírovala Angelina Jolie Pittová (a hraje v něm hlavní roli, spolu se svým manželem), tudíž mohu směle tvrdit, že za většinu dobrého i špatného na plátně může ona.
Bůh ví, co přesně chtěla tímto příběhem sdělit, kromě automaticky se nabízejícího "je lepší, když spolu partneré komunikují, než kdy spolu nekomunikují". Pokud něco...
95 procent filmu totiž opravdu spočívá v tom, co je popsáno v prvním odstavci. Angelina se mlčky trápí a mrtvě zírá do blba, zatímco Brad chlastá a nemá inspiraci. Když se ve vedlejším pokoji objeví mladý pár, naši hrdinové ho začnou pozorovat dírou ve zdi a tím v nich začnou pozvolna klíčit vzpomínky na dávná léta, kdy si spolu ještě rozuměli. A nakonec, po velmi nezajímavém odhalení velmi očekávaného traumatu z minulosti, si spolu možná zase rozumět začnou. A to je opravdu celý děj tohoto dvouhodinového filmu.
Nevyžaduji nutně, aby každý film měl spoustu nečekaných zvratů a ještě nečekanějších rozuzlení, ale pokud je nemá, pak je potřeba, aby byl zajímavý něčím jiným. Například výtvarnou podobou jako Single Man, nebo třeba erotikou jako Emmanuella.
Film U moře ale není dostatečně zajímavě natočen - například kamera, výprava a hudba Gabriela Yareda jsou ucházející, ale ne dostatečně super na to, aby dokázaly dvouhodinový snímek utáhnout. A co je asi nejhorší, Angelina (herečka) v něm není dostatečně dobře režírovaná Angelinou (režisérkou) a její postava je nudná, místy dokonce nechtěně vtipná (její brutálně nalíčený obličej připomíná souložící figurínu).
Je to docela škoda, protože Brad Pitt podává velmi kvalitní výkon a dokážu si představit, že s lepší herečkou a lepší režisérkou z toho mohlo vzniknout něco, co by bylo lepší, než "dá se to přežít".
A vyloženě promarněná šance je, že ústředním songem filmu není ani jeden z těchto dvou:
Hodnocení: 50 %
