Parta vysokoškoláků se typickým hippie volkswagenem vrací z výletu po Mexiku v bujaré náladě, podpořené kouřením konopí a vtipkováním. Kdesi v texaském zapadákově je přinutí zastavit zakrvácená dívka, kráčející prostředkem silnice. Je očividně v šoku. Studenti se rozhodnou jí pomoci, ale když jí posadí na zadní sedadlo dodávky, dívka se náhle zastřelí. Skupinka chce předat mrtvolu místní policii a odjet, ale šerif není k sehnání. Nastane roztržka v partě. Některým členům se podivné místo nechce líbit a navrhují co nejrychleji odtud zmizet. Přirozený vůdce Kemper je zadrží a jde sám hledat šerifa. Dlouho se nevrací, kolem se dějí divné věci a zdá se, že s obyvateli vesnice něco není v pořádku. Klíč k řešení záhady Travis County se skrývá v útrobách sídla, v němž žije bývalý zaměstnanec místních jatek…
Texaský masakr motorovou pilou je založen na příběhu, který se v roce 1973 skutečně stal. Hned ze začátku filmu se z archivních záběrů policejní kamery dozvídáme o odhalení masového vraha v texaském Austinu. Potom velkou část filmu čekáme, kdy už hrdinové dospějí k nám již známému místu zločinu, což na napětí celkově nepřidá. Postavy se dopouštějí mnoha klasických chyb, na jaké jsme z hororů zvyklí – po jednom odcházejí do sklepení neznámého domu, na útěku před psychopatem hledají pomoc na místních jatkách, což na diváka působí dost otřepaně.
Snímek se drží osvědčených pravidel hororového žánru a neparoduje je jako filmy z produkce typu „Vřískačů loňského léta“. (V takových filmech se ukazuje, že ani znalost pravidel vám život nezachrání.) Na silnější povahy, které krev a tma neděsí, útočí režisér osvědčenou, i když trochu lacinou zbraní - překvapivými a hlučnými zvukovými „údery“ do hrobového ticha. Člověk by musel být hluchý, aby se u Texaského masakru nebál.
Na Texaském masakru je přesto pozoruhodná jedna věc. I když se celou dobu přesvědčujete, že film je špatný, nemůžete z plátna odtrhnout oči.Zásluhu na tom má jednak kameraman Daniel Pearl (za kamerou stál i při natáčení původní předlohy), především však výtvarník. Podařilo se mu postavit originální „dům hrůzy“ a vesnici – obojí plné tajemných zákoutí, postav a artefaktů, které navozují až surrealistickou atmosféru místa izolovaného od vnějšího světa.
Projekt Texaský masakr motorovou pilou dobře ilustruje běžnou praxi současného amerického filmového průmyslu. Úspěšný producent najme režiséra reklamních spotů a klipů ( ten ho nestojí tolik peněz), málo známé herce a především: použije scénář legendárního hororu, na který se diváci pamatují. Nebyl příliš kvalitní, ale divákům nahradil, co jim zpravodajské agentury po texaské tragédii nabídnout nemohly - pohled na krev zblízka brzy po masakru. Když dvacetiletá americká herečka řekne, že slaboduchý horor ovlivnil její život (Jessica Bielová), můžeme to přejít s lehkým, chápavým pousmáním. Prohlásí-li dospělý režisér, že zhlédnutí stejného krváku ovlivnilo jeho tvorbu, stojí za to se zamyslet, proč má žánr v USA tolik fanoušků. Původní nízkorozpočtový film z roku 1974 se zapsal do historie nejlukrativnějších projektů, jeho mladší bratr stihl za první víkend vydělat 29,1 milionů dolarů.
