Sky Captain and the World of Tomorrow je dílo Kerryho Cornana. Kerry Cornan dostal před 10 lety nápad na černobílý sci-fi seriál o šíleném vědci a armádě robotů. Nikdo mu však nechtěl dát 100 miliónů, aby postavil Manhattan 30.let, ohnisko děje. Cornan se proto uchýlil ke svému počítači Macintosh IIci a začal renderovat sám. V pokoji nainstaloval bluescreen, kamarádi šli za herce, a po čtyřech letech měl Cornan 6 minut dlouhé promo.
Showreel se dostal do rukou producentovi Jonu Avnetovi, který jej nadšeně ukázal kolegovi Aureliovi De Laurentiisovi a před Cornanem ležela smlouva na celovečerní dílo, které se má popasovat s takovými trháky, jako Piráti z Karibiku, Indiana Jones a poslední křížová výprava, či Mumie. Pomocí statistů vyrobil Cornan kompletní 3D storyboard, což je v tomto případě opravdová kostra filmu. Do počítače převedl režisér i přesnou dispozici natáčecího studia, takže herci se pak mohli na jakýkoli záběr podívat ještě před tím, než ho šli vůbec natočit.
Poměrně originálně si režisér počíná při natáčení „lidských elementů“, skutečných herců. Každého natočil zvlášť, a teprve v počítači z nich vytváří finální scény. Podle potřeby tak může měnit i dispozice masových scén.
Cornan prohlašuje, že on nevymyslel žádný nový software, jak se ohledně jeho debutu říká. Používá „normální“ software jako Maya, Adobe After Effects a Final Cut Pro.Producentům se podařilo dát dohromady světově známé obsazení – od Juda Lawa, přes Gwyneth Paltrow, Angelinu Jolie, Caseyho Afflecka až k Giovannimu Ribisimu.
Zatímco s technologií nemá Cornan zjevně žádný problém, s příběhem je to, zdá se, horší. To, že Sky Captain and the World Of Tomorrow bude spíše dobytím technologických pólů, než umělecky/ obchodně převratnou záležitostí signalizuje i skutečnost, že původní horký letní termín Paramount zaměnil za o poznání chladnější podzim 2004.
S technologií nemá Cornan zjevně žádný problém. Podobně je na tom s designem, kamerou a světly. Fotografie z filmu vypadají působivě a upoutávka jakbysmet. Cornanovo estetické vidění má blízko k Enkimu Bilalovi a jeho nedávnému Immortelu (ad vitam), což je také kompletně počítačová produkce (vedle Kiriyova Casshernu a připravovaného Rodriguezova Sin City). Oba používají pozměněné barevné spektrum a futuretro kulisy (i když tyto v opačném gardu). Oba filmy se koneckonců odehrávají v New Yorku, i když s drobným rozdílem 170 let. 
Mezi Cornanovy inspirační zdroje patří starý komiks Mechanical Monsters Maxe Fleischera a evidentně i japonské katastrofické animé typu Okiurova Jin-Ro. Barevné odstíny asociují Oshiiho hraný Avalon, technické vymoženosti pak samozřejmě animovaného Ôtomova Steamboye a konečně i romány Julese Verna.Shora zmíněná Bilalova sci-fi má jediný problém – scénář. V téhle disciplíně asi bohužel narazí i Cornan, a zatím se zdá, že přímo čelem. Synopse Sky Captaina je přeplněná ukrutnými klišé:
Odehrává se v New Yorku 30.let 20.století. Reportérka místního Chroniclu Polly Perkinsová (Paltrow) si všimne, že se jaksi začali ztrácet světově proslulí vědci. Následně na New York zaútočí perutě mechanizovaných příšer. Perkinsová se spojí se svou starou láskou a slavným letcem v jedné osobě - Josephem Sullivanem (Law), jemuž se přezdívá „Sky Captain“. Dvojice se kvapně vydá po stopách tajemného Dra Totenkopfa (aka Mrtváhlava), který nechce ze své nepálské skrýše nic jiného, než zničit svět. Na hrdinné misi má Captain k ruce vynálezce Dexe (Ribisi) a jednookou anglickou pilotku Franky Cookovou (Jolie, která je s páskou přes oko ještě více sexy, než obvykle). 
Fatální je, že při takhle „levné“ zápletce se upoutávka Sky Captaina tváří ohromně drsně, bez humoru, nebo ironie, která přitom komiksovému vidění velmi prospívá.Sky Captain and the World of Tomorrow zatím připomíná jinou „nadějnou“ sci-fi – Final Cut Omara Naima o manipulování se vzpomínkami druhých.
Oba snímky jsou ambiciózními debuty mladých režisérů, oba zdobí technická bravura a slavné obsazení (Naim má Robina Williamse). Final Cut běžel v berlínské soutěži, díru do světa neudělal a v USA je zatím nasazen na říjen.
Sky Captain má však jednu nespornou výhodu – Cornan je jedním z prvních v oboru kompletně CGI celovečerních snímků a jeho zarputilost ve využívání technologií je nevídaná. Výsledky této práce samy o sobě stojí za vidění. Oproti Casshernu a Immortelu jej také produkuje velké studio, které se najisto zasadí o náležitou reklamu, a tím pádem může mít tenhle film určitý vliv na dění v celém odvětví.
A propos, Lucasova CGI Epizoda 3 se chystá na příští jaro.
