Už to vypadá, že Peter Parker (Tobey Maguire) je dítětem štěstěny. Vztah s Mary Jane Watsonovou (Kirsten Dunstová) mu přináší spoustu krásných chvilek. Při její premiéře na Broadwayi nemůže chybět v první řadě. A hrdinného Spider-Mana si zamiloval celý New York. Peter Parker dosáhl všeho, o čem kdy snil, a ani si nevšimne, že realita není až tak růžová. Zatímco Peter se chystá požádat Mary Jane o ruku, tak nějak zapomene postřehnout, že jeho láska se trápí. A pokud čekají trable na Petera, Spider-Man na tom není o moc líp. Někdejší kamarád Harry Osborn (James Franco) se odívá do kostýmu Nového Goblina s cílem zavraždit Petera – ztráta paměti, již utrpěl v bitce nad ulicemi velkoměsta, ho může zastavit jen na chvilku. Až se zase rozpomene, bude Spider-Manovi znovu dávat do těla. Z vězení utíká zlodějíček Flint Marko (Thomas Haden Church), shodou náhod vrah Peterova strýčka. A vzápětí se proměňuje v supersilného Sandmana. V redakci Daily Bugle si náš hrdina získává nového soka ve fotografu Eddiem Brockovi (Topher Grace).
Vůbec nejhoršího nepřítele Spider-Man nachází v mimozemském symbiontu, s nímž se právě spřáhl. V černém kostýmu jsou sice jeho schopnosti zvýrazněny. Jenže na povrch začíná pobublávat agresivita, dosud pevně skryta pod Peterovou dobráckou povahou. Koho všeho Peter stihne zranit, než si povšimne své velké chyby? Mary Jane? Harryho? Spolužačku Gwen Stacyovou (Bryce Dallas Howardová)? Eddieho Brocka?
Spider-Man 3 bohužel nedrží pohromadě za pomoci stejně silné pavučiny jako v případě prvního a zejména druhého dílu. Vše sice zůstává při starém, jenomže několikrát znásobeno. Takže nedostatky dříve odpouštěné jsou teď o poznání viditelnější. Slavili dřív scenáristé (režisér Sam Raimi, Ivan Raimi, Alvin Sargent) úspěch s milostným trojúhelníkem jak z mýdlové opery? Dodají hned dva. Dalo se nad patetickým řečněním přivřít oko? Tentokrát lze jen obě vytřeštit a nevěřícně zírat. A že každé koketování s pointou v duchu „padouch, nebo hrdina, všichni jedna rodina“ musí minout účinkem? Tvůrci to radši prověří hned dvakrát.
Před scenáristy se přitom otevíral zajímavý prostor. Peter je už zase o něco dospělejší a suverénnější. Všude tam, kde ve dvojce selhával (práce, škola, superhrdinování…), je nyní úspěšný. Stíhá. Dříve byl lidmi nenáviděn, teď je milován. Ale. Dříve mohl o vztahu s Mary Jane snít jako o ideálu, realita však má k dokonalosti daleko. Objevuje se žárlivost, nepochopení, tajnosti, rozchod… Skvělá příležitost ukázat typické projevy milostného zklamání: hranou suverenitu, sobeckost, agresivitu k nejbližšímu okolí (jindy vynikající Tobey Maguire zde bohužel přehrává). To vše u Petera jakožto dětského vzoru nebylo možné ukázat za normálních okolností. Na scénu proto přichází mimozemský symbiont, který Peterovi ujídá z dobrácké povahy. Na temného Spider-Mana je radost se těšit. Ale realita za očekáváním pokulhává, zpracování je přespříliš plytké.
Teenagerské melodrama opět zabírá podstatný podíl minut. Ty pak scházejí mikropříběhům o Spider-Manových nepřátelích i akčním scénám. Jednotlivým bitvám, šarvátkám a soubojům toho nelze vytknout mnoho. Drží se zcela v intencích předchozích dílů. Až se při sledování neustálého poletování a poskakování zatočí hlava. Jsou jasnou odpovědí na otázku, kam se poděl třísetmilionový rozpočet. V tomto směru se skutečně spider-manovské filmy dočkaly v trojce svého vyvrcholení.
Zato padouši dostávají pořádně na frak. A to je škoda, protože momenty přerodu obyčejného muže v nadlidské monstrum patří k jednoznačným vrcholům celého filmu. Tak dojemné scény, jakou je zrod Sandmana, se od Hollywoodu dočkáme jednou, maximálně dvakrát do roka. Další působení obou nových nepřátel, Sandmana i Venoma (spojuje v sobě odvrženého symbionta s nenávistným Eddiem Brockem) ale spočívá ve vyvolávání střetů se Spider-Manem.
Ještě méně nadšení přinese působení Harryho Osborna alias Nového Goblina. Jeho představitel James Franco je jako vždy charismatický, navíc díky (anti)hrdinově amnézii dostává prostor k pestré paletě hereckých poloh. Je nadšeným mladíčkem, jenž podruhé objevuje svět, ztrápeným mužem, kterého zklamala milovaná žena i nejlepší přítel, i prvotřídním intrikánem. Jenže posuny Osborna mladšího jsou natolik radikální, že je v každé ze svých scén vlastně odlišným charakterem. Že by vliv séra, které z Harryho činí rozštěpenou osobnost? Právě zde se nejlépe ukazuje stará pravda o méně, které je někdy více.
Komické okamžiky do děje vnášejí jedině vedlejší figurky. J. K. Simmons je v úloze cholerického vydavatele Jamesona opět okouzlující. Etuda s léky na vysoký tlak patří mezi nezapomenutelné. A zaujmou i efektní camea. Výrazný prostor dostal Spider-Manův autor Stan Lee, opět se blýskne Bruce Campbell i režisérův bratr Ted Raimi. Vděčnou roličku získala i další členka klanu Ramiových Emma coby malá fotografka.
Mnoho důvodů k nadšení Spider-Man 3 nepřináší ani comicsovým puristům. Oproti předchozím částem spočívá inspirace předlohou jen v několika střípcích. Jakoby toto směřování naznačovaly už úvodní titulky – v případě comicsu nadmíru věrné dvojky využíval prolog obrazů slavného výtvarníka Alexe Rosse, u trojky se „otevření“ odehraje s pomocí filmových záběrů z minulých dílů. Bezezbytku si autoři využili snad jen způsob, jakým se Peter zbaví symbionta (tedy za pomoci kostelních zvonů). Ale všechno ostatní je oproti comicsu tak trochu jinak. Anebo zásadně jinak – mění se charaktery a motivace hlavních postav.
Třetí filmové dobrodružství Spider-Mana chce být vrcholem celé ságy. Na diváky se tak z plátna řítí ohromný kolos. Jenže pokud v akčních scénách si ještě tvůrci mohli dovolit přitlačit na pilu, v řadě jiných aspektů se ocitají na tenkém ledě, který navíc začíná vydávat nepříjemné praskavé zvuky…
