Spun se snaží být snímkem otevřeným a drsným, který o droze mluví bez uzardění a bez patosu, jeho přednost je ale jinde. Ani ne tak v tom, že je to jeden z mála filmů o speedu (většinou jde o heroin, nebo kokain). Předností je především famózní Mickey Rourke a několik bravurních postřehů.Tematicky má Spun velmi blízko k britským snímkům typu Trainspotting. Formální vzorovou linku představuje jiné heroinové drama: Aronofského Requiem for a Dream (Requiem za sen). Na oba se hrdě odvolává… a z obou pilně vykrádá.
Umaštěný mladík Ross (Jason Schwartzman) se ocitá v malé pouštním městečku kdesi na jihozápadě USA. Ocitá se před domkem, ve kterém bydlí Spider Mike (John Leguizamo). Spider Mike je dealer. A Ross je závislý na amfetaminu. Jenže Spider Mike zrovna nic nemá. Spider Mike to vytrousil cestou.
Vysílený a nervózní Ross v domku zakysne. Začne jej uklidňovat nervózní Nikki (Britanny Murphy), která tvrdí, že mu něco sežene přímo od kuchaře, zatímco uhrovatý metalista Frisbee hraje playstation a nervózního Spidera Mika popadá paralyzující paranoia, a tak Ross odveze Nikki za kuchařem a vzápětí se –výměnou za drogu- stane jeho řidičem, kterážto povinnost jej vzdaluje aktuální milence, kterou nechá ve svém pokoji připoutanou nahou k posteli, aniž by měl opravdu naspěch a jako pěnivé bublinky krví vzlíná storkou Rossův vztah k „holce ve městě“, které hrdina neustále volá, ale nikdy se nemůže dovolat.Příběhu pomáhají naschvály (spoutaná milenka, Kuchařův mocný kamarád), Charaktery jsou nechutně nehostinné. Jediným motorem bijáku je věcnost, s jakou se shání droga. Postavy jsou téměř bez emocí- každý si všímá svého a navzájem se téměř neprotnou- jako opravdové smažky?
Åkerlund, který má zkušenosti především z klipové tvorby, si Spun i stříhal, a vizuální a zvukové efekty pomáhají vytvořit hutnou atmosféru. Ti, kdo neviděli Requiem za sen je mohou dokonce považovat za originální (detaily zornic, extrémně zrychlený pohyb, hlukové smrště).
K přednostem Åkerlundova debutu patří, že nedohrává scény do jednoznačných finále. Hudební motivy nemají stejnou energii jako zrovna probíhající děj. V sexshopu jsme svědky geniální parodie: kuchař Rossovi osvětluje kritéria pro výběr videa, za ním se vlní americká vlajka a do playbacku zní státní hymna. Režisér využívá fenoménu policejních reality-tv. Jakkoli, zamrazí obraz, kdy se oba poldové akčně dobývají do maringotky, ve které sedí Frisbeeova nehorázně tlustá matka a celou show sleduje, přičemž je v přímém přenosu svědkyní svého vlastního zatčení…
Při svém entrée jsou zajímavé i animace, později se však ukazuje, že jde o nedotažený nápad- stejně jako u ostatních efektů i tady přichází ke slovu opakování již viděného, které má zaplnit díry v příběhu. Výsledek: touha vlastnit funkční tlačítko FastForward.Jason Schwartzman je v roli Rosse okouzlující i když se jenom hrabe v nose a nervózně klopí zraky. Nikki Brittany Murphyové je výrazově přesná, John Leguizamo je fajn, vrcholem večera je však Mickey Rourke jako kuchař. Tahle figura vypadá ještě líp, než Bill z Kill Bill Quentina Tarantina!!!
Koně a stetson, když jde na ulici, lyžařské brýle s týlovou dečkou, když vaří. Chodí si pro nakopáváky k pumpě, nespí desítky dní, děvky si do motelu objednává „jako pizzu“, jak říká Nikki. Bezcílná posedlost sexem, nespavost a jeho neopakovatelná vizáž stojí za vidění. Rourke je pro diváka stejným magnetem, jako pro postavy ve filmu kuchařovy schopnosti. Tahle paralela Åkerlundi vyšla.
DALŠÍ TEXTY:
Drugstore Cowboy
Strach a hnus v Las Vegas (Fear and Loathing in Las Vegas)- recenze
Acid House- recenze
