Bijáky Slacker, Dazed and Cofused a především Před soumrakem (Before Sunset) si Richard Linklater během 90.let vydobyl renomé na nezávislé scéně. V roce 1998 však dokončil svůj první hollywoodský snímek, kriminálku o dvou bratrech – lupičích, The Newton Boys. Reakcí na nevalný výsledek pak byly o tři roky později dva kusy natočené za miniaturní peníze (pár desítek tisíc dolarů) – adaptace divadelní hry Tape, která se odehrává v jediném hotelovém pokoji a hrají tu Ethan Hawke, Uma Thurman a Robert Sean Leonard, a právě animovaný Waking Life.

Kluk starý dvacet-a-něco (autor) dorazí do města. Vlakem. Nemá co dělat. V čekárně by mohl zkusit seznámení s hezkou holkou, ale jde ven a stopne si auto ve tvaru člunu.
A zatímco vy s úžasem hledíte na animaci, jejíž vrstvy se pohybují tak, aby docházelo k iluzi čtyřrozměrného prostoru, řidič-kapitán k hrdinovi, možná ale spíš k sobě, vede monolog zahuštěný myšlenkami víc, než kdejaká filozofická příručka.
Kluk se za chvilku nechá vysadit. Na ulici ho zaujme papírek. Sebere ho. Řítí se proti němu auto. Kluk se probudí. Jde do školy… a setkává se s dalšími podivuhodnými a zatraceně ukecanými postavami, které mu otvírají další a další dvířka při jeho bádání nad sny, sněním a mnohostí realit.

Žánrem jde o walk-movie, road-movie bez auta, navíc bez dramatického zauzlení, kde občas „snovým způsobem“ kloužeme z figury na figuru jen proto, že se potkají… Hrdina se mezitím poflakuje a kymácí jak lahev na moři. Postavy k němu doplouvají samy. Koncept, kdy hrdina propadá jedním snem do dalšího umožňuje režii obrazy opouštět přesně s pointou. Nemusí také řešit, proč a jak by se postavy vůbec měly potkat. Později se objeví i závan dramatu – kluk se ve snění zasekl a rád by se dostal ven.
Animace Waking Life je strhující. Autor nejdřív obrazy natočil na video a sestříhal. Výsledný materiál potom animátoři upravili na strojích G4. Zjednodušili objekty a tvary a redukovali počet barev (nikoli jejich kontrast). V průběhu děje se animace dynamicky proměňuje od fotorealismu k southparkovsky expresivním výrazům. Mnohdy je obličej složený z několika vrstev (oči, rty, obočí atd), které se pohybují nezávisle na sobě. Když takhle tvůrci zanimovali i pozadí, vysloužil si biják od mnoha adjektivum „zhulený.“
Přepis z filmu do animace zaručuje neobyčejně věrnou mimiku figur, a to včetně synchronu rtů a dialogu. Poznat původní herce není problém – z těch známějších se v roli milenců objeví Ethan Hawke a Julie Delpy, v epizodní roličce narazíme na Stevena Soderbergha. Druhou výhodou použité technologie je zachování živé cesty ruční kamery.