Městečko Chřmelava (které má kupodivu na městském úřadě napsáno "Chřmelavy") Je totiž takovým českým Twin Peaks. Všichni vysedávají v hospodě nebo bloudí po lesích a krajem se nepřetržitě rozléhá strašidelné vrzání obrovské vrtule, která nejde opravit… ale ani zastavit!

Po první nepříjemné noci v odporném hotelu se situace dále eskaluje, když zmizí Schmitkeho mladý kolega a Herr ho musí hledat (mezi marnými pokusy o opravu vrtule). Přitom poznává různé divné postavičky z okolí (včetně pár českých herců, haha) a nahlédne až na samé dno hrůzy lidské duše, nebo tak něco…

Německo-český Schmitke je "pocitový artfilm", ve kterém téměř neexisuje reprodukovatelná zápletka. Jde v něm především o to, jak se titulní hrdina propadá hlouběji a hlouběji do zoufalství, neboť nic kolem něj nedává smysl a nikdo s ním nehodlá konstruktivně komunikovat, což mu nabourává jeho dosavadní každodenní bezpečné rituály.

K tomuto podžánru mám většinou rezervovaný vztah, ale Schmitke mě docela potěšil, neboť jeho atmosféra je správně hutná a mezi těmi divnými halucinogenními událostmi se objevují jisté náznaky, že by to celé mohlo směřovat k nějaké pointě. Herci jsou povětšinou kvalitní (respektive "patřičně znervózňující") a krušnohorské erxteriéry stojí za to (především rozpadlé trosky jakési staré velké betonové stavby v lese).

Do naší distribuce jde verze, která byla oproti původní asi o 15 minut zkrácena, což byla velmi správné rozhodnutí, protože o mnoho déle už bych tu uspávací depresi nevydržel.

Na konci filmu kdosi v sále řekl: "No podívej se, připomíná mi to tu bramboračku, co byla v Jablonci." A proti tomu se ndá nic namítat...

Hodnocení: 60 %