O čem je podle vás film Hrubeš a Mareš?
Asi to bude znít jako klišé, ale je o lásce a přátelství. To má různé formy a tenhle film je o jedné z nich. A taky o všepožírající reality show. To je dnes paradoxně nejvíc aktuální.
Co je podle vás Pepík Mareš za postavu? Je Vám ten člověk něčím sympatický?
Je to takový medvídek. Takové srdce zabalené do sametu ve vaší dlani. Teplé a jemně bušící. Tepe pomalu, ale hezky.
Prý jste se nejprve domníval, že budete hrát Hrubeše? Bylo to pak příjemné překvapení? Jste rád, že jste vypadl ze škatulky sígrů a zloduchů?
Překvapení? Byl to šok. V duchu jsem odmítl, protože jsem se bál. Ale pak jsem o tom přemýšlel. Nechtěl jsem pánům Morávkovi a Budařovi pokazit jejich práci. Ale jsem rád, že jsem do toho šel. Je to pro mě naděje vypadnout ze zmiňované škatulky. Jsem herec a chtěl jsem jít za hranici svých všedních hereckých dnů. Snad se mi to díky nim podařilo.
Jak moc jste se pro roli fyzicky změnil? Poznávali vás ještě vaši blízcí?
Nechal jsem si narůst vlasy a přibral asi deset kilo. A co si myslelo okolí? Protože jsme zrovna jeli s Kryštofem na Mikrokosmos tour, tak postačí snad názor jedné fanynky: „Když jsem tě naposledy viděla před dvěma lety byl jsi nesmírně sexy, štíhlý, mladý kluk… Dnes vypadáš jako nateklá ropucha.“ To mluví za vše.
Máte ve filmu nějakou oblíbenou repliku?
No…Vždy jsme se s mou tehdy ještě přítelkyní Ivou Frühlingovou smáli, když někdo z nás řekl Hrubešovu větu (ze tmy domečku směřovanou k Pepíkovi): „Ty si normálně honíš.“ A Pepík odpovídá: „Já myslel, že už spíš.“
Proč má pro vás smysl pracovat s Vladimírem Morávkem?
Odpověď je snadná. Mám rád osobnosti, často svéhlavé a paličaté, ale své. Takový je on. Se svou vizí.
Máte nějakého kamaráda do deště?
Ano. Svého kolegu z pořadu Medůza, který se mimochodem mihne i v tomto filmu. Aleš Juchelka jeho jméno jest. Byl mi i za svědka.
Jaký vztah máte k Haně Zagorové a jejím písním?
Jako malý jsem do ní byl zamilován. Nešlap, nelámej to byl hit mého srdce. Dnes si zpívám, že je Naprosto nezbytné, aby nebe bylo blankytné...
Hudbu k filmu skládá Jan Budař, co říkáte jeho muzice?
Honzu obdivuji. Je to talent veliký. Je to pravá česká superstar. Nechápu, proč hledáme další a další, když už ji máme. Scenáristu, herce filmového i divadelního, šansoniéra a bůh ví co ještě v jednom.
Jaké je vaše krédo, vaše motto, ptá se ve filmu redaktorka Václava Mareše: Jaké je to vaše?
Motto, motto, krédo… Vše je tak, jak má být.
Radši plnotučnou nebo kremžskou?
Kečup.
