O čem Restart je?
Restart, když se podívám do nějaké encyklopedie, je definován jako moment nového začátku. Je to operace, kterou musíme provést ve chvíli, kdy se nějaký systém zhroutí. Celý ten film je o zhroucení života jedný poměrně pěkný, úspěšný, inteligentní a spokojený holky. Celá story je o tom, jak jedna jediná věta může obrátit váš život úplně vzhůru nohama. A pod tímto příběhem vyvstávají otázky: Jak to, že jedna věta může změnit všechno, a proč jedna věta může zničit vztah mezi dvěma lidmi? Naše hrdinka se zdá sebevědomá, silná a bezstarostná, ale ve chvíli, kdy osamí, se totálně zhroutí. Proč musí před světem předstírat, že nemá žádný problém, že je hrozně in a hrozně cool, když to tak ve skutečnosti není? Jaký je svět kolem ní a proč se musí přetvařovat?
Mladý štáb udělal mladý film. Jaké bylo natáčení?
Natáčení pro mě bylo super, protože se na něm sešla spousta mladých lidí, které nespojovalo nic jiného než ten film. Byli to lidé z Čech, z Finska, z Maďarska a ze Slovenska. Nikdy předtím spolu nepracovali, a tak měli jen jednu společnou věc – a sice Restart. Každý se tomu snažil dát něco ze sebe, přinést něco nového, a tímpádem film udělat jinak než se filmy běžně točí. Nešlo o žádnou rutinní práci, bylo to pro všechny nové, a proto do toho šli s nadšením, které je na tom filmu znát.
Má film mezinárodního ducha, nebo je pevně připoután k Praze, kde se natáčelo?
Praha vystupuje jako druhá hlavní postava toho filmu. Konflikt, který je ve filmu neustále přítomen a na kterém budujeme napětí, je konflikt mezi hlavní hrdinkou a Prahou. Praha vypadá i jako archetypální město, jako kotel, ve kterém se vaří různé pocity, různé problémy, vystupují z něj různé postavy. Někdy je to město schopné vám pomoct, někdy naopak strhává na podlahu. A tak přestože používáme Prahu jako konkrétní české velkoměsto, je Restart mezinárodní film, protože jde o střet individuality a okolního světa.
Jak se díváš na současný český film? Co přináší Restart nového?
Pokud je Restart něčím nový, tak způsobem, jakým popisuje současnost. Český film trochu dlí v představě o realitě, která už se během času změnila. Myslím, že Restart bude schopen realitu popsat tak, jak ji vnímáme, s temperamentem, který je současný, který je určitě rychlejší než byl před patnácti lety, který je barevnější, individualističtější, a vrstevnatější. Prostě je to větší rachot.
Jaké jsou tvoje filmové vzory? U jaké filmu bys prohlásil: Kdybych tohle natočil, zpychnu a už se se mnou nebude dát mluvit?
Těch filmů je spousta. Kdybych je skutečně sám režíroval, tak bych si určitě nemyslel, že jsou nejlepší na světě a určitě bych na nich viděl spoustu chyb. Z českých filmů mám strašně rád Kachyňovo Ucho nebo Faunovo pozdní odpoledne od Chytilové. Ze zahraničních filmů jsou to určitě Wong Kar-waiovy filmy do roku 1997. A z novinek Noční hlídka, Revizoři, Memento nebo Lola běží o život, která je z jmenovaných filmů asi nejblíž tomu, jak vypadá Restart.
Proč je pro Restart tak důležité subjektivního filmového vidění?
Vyprávíme příběh tak, jak ho vnímá hlavní postava. Ne tak, jak ho vidí někdo třetí, nevyprávíme ho obecně, ani s časovým odstupem. Vyprávíme ho tak, jak ho vnímá, interpretuje a jak na něj reaguje hlavní postava. Myslím, že takhle probíhá i život. Celý život je vždy subjektivní záležitostí jednoho individua a to je i správná cesta, jak dělat filmy. Když se dva lidé rozcházejí, tak pro jednoho to může být vysvobození a pro druhého tragédie. Skrz montáž a koláž různých představ, na které hrdinka reaguje, dospíváme k něčemu, co je podle mě dramatičtější než kdybychom se na ty okolnosti dívali z dálky, opřeni v sedačce. Jdeme dovnitř situací.
Hlavní hrdinkou Restartu je žena, kdežto scenárista i ty jako režisér jste muži. Jak jste pronikali do duše hlavní hrdinky - ženy?
Od začátku nám bylo se scenáristou Ondřejem Ládkem jasné, že kdybychom napsali film z pohledu holky a přitom do něj promítli naše chlapské vidění světa, tak by to bylo asi hodně špatné. Všechny verze scénáře jsem dával číst různým ženám, od režisérrky Chytilové až po mladé holky, které znám. Holky se vždycky divily, že ten scénář napsal chlap.
A pro hlavní představitelku jsem chtěl najít někoho, kdo není okoukaný, protože mě mrzí, že v českých filmech se točí stále ti stejní herci. Hledal jsem ženu, která navenek působí velmi silně a vyrovnaně a zároveň uvnitř skrývá něco, co je křehké a citlivé – něco, kam se přes masku síly můžeme prokopat. A tohle Lenka má. Sylva je Lenka.
A nakazili jste se trochou ženského vidění?
Já myslím, že mám v sobě kus ženské už odmalička, takže v tomto směru se nic nezměnilo.
Kdo by měl na tvůj film přijít a proč?
Na Restart by měl přijít každý, koho už nebaví, jak české filmy vypadají stále stejně a dotýkají se témat, která už jsou často pasé.
