Protože takové je pravidlo hrubozrnnějších amerických komedií začátku nového tisíciletí: nesmí v nich chybět fekální humor a hnusný pes. Riskni to s Polly se s oběma úskalími vyrovnává se ctí, i když trochu podvádí tím, že místo psa nastrkuje poloslepou fretku. Když se tyhle dva atributy octnou pohromadě, je z toho jeden z nejlepších momentů filmu. Fakt. Ale popořadě. Nejdřív je tu Reuben Feffer (Ben Stiller), úzkostlivý pojišťovák s odporem k čemukoliv rizikovému nebo nedejbože rovnou
nebezpečnému. Reuben si vezme Lisu (Debra Messing), ale ta mu hned na svatební cestě zahne s frankofonním instruktorem potápění (výtečně slizká epizodní rolička Hanka Azariy - ano, toho, co mluví v originální verzi Simpsonových). Zdeptanému Reubenovi postaví zlaté pravidlo všech buddy movies do cesty jeho pravý opak, což znamená oráchlou ženskou Polly (Jennifer Aniston, která je tu rozhodně lepší než v Božském Bruceovi, ale to ještě neznamená tak moc). A než všechno dopadne tak, jak si testovací publikum přeje, odehrají se určité peripetie kolem latinskoamerických tanců, Reubenova kámoše Sandyho (Philip Seymour Hoffman), šéfa Stana Indurskyho (Alec Baldwin) a klienta Lelanda Van Lewa (Bryan Brown).
Předně je důležité říct, že Riskni to s Polly se rozpadá na dvě kvalitativně nesouměřitelné poloviny. Příčinou není ani tak předvídatelný scénář (ano, Polly postupně zatáhne Reubena do všeho, co on tak nesnáší, ať už je to exotické jídlo nebo cokoliv jiného), jako spíš koňské dávky romantiky, které od jistého momentu začnou padat na plátno jako kobylince na cestu. Nebo vy snad máte rádi proslovy na téma "jde o to, co je teď" či "když to nejmíň čekáš, stane se něco velkého"? Nemluvě o tom, že tak jako v každém správném mainstreamovém filmu se i v Riskni to s Polly z většiny postav stanou lepší lidé. Jinými slovy, Reuben prozře, Sandy prozře, snad i Polly trochu prozře - a jak naznačuje titulková coda, jediný, kdo opravdu neprozře, je ta přisleplá fretka, nicméně to nejspíš bohužel nebude sebeironická žánrová narážka. A tak z romantické poloviny snímku těžko vyzdvihnout něco jiného než Reubenův důkaz lásky k Polly, který představuje pojídání oříšků ze země.
Zezačátku se ovšem věci mají jinak. A je to mnohem větší legrace, za což můžou spíš vedlejší postavy. (Ona ta hlavní dějová linie je jak řečeno natolik evidentní, a to včetně toho "deus ex machina" návratu manželky Lisy, že se scenárista Hamburg na ničem jiném než na subplotech vyřádit ani nemohl.) O instruktorovi potápění už zmínka padla; jeho krátký, ale výživný výstup obohacují skutečnosti, že po pláži rád chodí nahý, mluví s příšerným přízvukem, vypomáhá si zvířecími alegoriemi a při sexu nesundává ploutve ani sobě, ani partnerkám. Suma sumárum je to víc charakteristik, než kolik má Reuben (nerad dobrodružství) a Polly (ráda dobrodružství) dohromady. Podobně je na tom oblíbený herec Paula Thomase Andersona Philip Seymour Hoffman (Opilí láskou, Magnolia, Hříšné boogie) coby Sandy: hraje basket, i když hrát vůbec neumí, myslí si, že je herec, i když hrát vůbec neumí... Prostě velkolepý nýmand. Alec Baldwin (Průserář) jako šéf Stan zas tolik prostoru nedostane, ale dokáže ho využít bezezbytku: velký boss, chlapák každým coulem, ale pupek mu roste a život vlastně ujel.Tohle jsou totiž postavy, na kterých ten film stojí; zdatně jim sekunduje ještě mírné opomíjení politické korektnosti a scenáristův vyspělý smysl pro absurdno. Zbytek je dort pod šlehačkou. Až se John Hamburg vymaní z žánrových stereotypů a bude sekat jen úchylné fórky jeho srdci evidentně blízké, mělo by to dopadnout líp. Takhle je to "pouze" slušný nadprůměr.
