Možná to bude znít překvapivě, ale děj sám se u obou verzí téměř neliší. Všechny hlavní body jsou dodrženy, schéma novinářka-syn-ex/přítel kontra žena se zvláštními schopnostmi, její ještě podivnější manžel a zlovolná dcérenka. I kulisy byly zachovány. video, hotel-kabinka, studna pod podlahou… a některé sekvence jsou jako přes kopírák, viz setkání otce a syna na ulici, ďáblice lezoucí z televize atp.
Do očí ale bije rozdíl, s jakým obě produkce k příběhu přistupují. Tady je samozřejmě nutné zdůraznit, že Verbinski mohl při upravování charakterů využít zbylé díly původní trilogie. Právě tady bych viděl důvod výraznějšího prosazení figury Rachelina syna Aidana. Zatímco v Nakatově originálu je Yoichi víceméně tichý synek, jehož schopnosti využije až Ring 2, Verbinski pomocí Aidana děj až neuvěřitelně vysvětluje a využívá ho i k brutálnímu zvýraznění Samařiných rysů.
Ale nejde jen o to, že Samara je mnohem děsivější a prvoplánově zlejší, než Sadako. Svou roli sehrává model rodiny. V japonském příběhu spojí bývalé manžele páska víceméně technicky a syn je tam jako produkt jejich vztahu. Americká verze preferuje v rovině matka-syn komunikaci a ohrožení z vnějšku. Celou hlavní trojici navíc obaluje lyrikou, kterou byste v japonské verzi hledali marně, viz jen scéna z ateliéru, kdy mezi Rachel a Noaha vpadne jeho učednice.
V americké verzi zkrátka potkáte daleko více sexuální tenze, než v originále. Zajisté se tu promítá styl obou kinematografií, kdy Japonci nechávají ve druhém plánu emoce, které Američané bezohledně sunou vpřed:
Richard Morgan: „Vezmete neštěstí cizích a přinutíte celý svět, aby se díval.“
A tím jsme se dostali k principu věci, ke hře o diváka. Americká verze jednoduše každý napínavý, či emocí nabitý motiv oproti originálu mnohonásobně násobí, ať už jde o pásku samu (v americké verzi je video delší i agresivnější), zmíněnou roli dětí, či lásku. Výsledkem je strmější spád a mnohem širší divácká základna. Stejný přístup se týká hudby, kamery a střihu, a také samozřejmě obsazení- blondýnka vypadá zranitelněji, než bruneta. Noah musí být trochu zarostlý, je přece umělec. Když zvířata, tak koně. Každá položka má jednu funkci. Je to strojová, ale předvídatelná přesnost.
A jaký z Kruhů je nakonec strašidelnější? Bezpochyby ten americký. Samara má bezvadnou masku a oproti Nakatovi je Verbinski ukázkový voyeur. Děsivější mi přesto připadá japonská verze- na Sadačino oko do smrti nezapomenete.
